František Stránský (Vinohrady)

Významný český sochař

Narodil se 20. září 1869 v Horní Olešnici – Zadní Ždírnici, zemřel 22. prosince 1901 v Praze.

František Stránský se narodil 20. září 1869 v Zadní Ždírnici, části obce Horní Olešnice na Trutnovsku, do rodiny hostinského Ignáce Stránského. Matkou byla Marie, rozená Poláčková. František studoval sochařství u jednoho z nejvýznamnějších českých umělců Josefa Václava Myslbeka na pražské Uměleckoprůmyslové škole. Na archivní fotografii z 1. semestru (1891–1892) je zachycena tvorba Stránského a dalších Myslbekových žáků – Jana Růžičky, Stanislava Suchardy, Gustava Zouly a Františka Hoška.

Již před rokem 1891 vytvořil František Stránský dílo Tanec. Později se však nejvíce zaměřil na výzdobu architektury a často se jednalo o velice významné stavby. Jeho tvorbu nalezneme na průčelí Městské spořitelny pražské na Starém Městě, postavené roku 1891, kde se v nice na fasádě nachází alegorie Pilnosti. Jedná se o mladou ženu v dlouhých šatech a v plášti s lehce zvednutou pravou rukou. V podpaží levé ruky drží přást. Podílel se dále na výzdobě Muzea hlavního města Prahy (1896–1898), pro které vytvořil alegorické postavy Křesťanství a Pohanství, umístěné ve cviklech vedle velkého okna na hlavním průčelí, a v interiéru reliéf Karel IV. zakládající Nové Město pražské, a též zdobil palác pražské pojišťovny Assicurazzioni Generali, Také vytvářel busty pro Pantheon Národního muzea, kde nalezneme podobizny těchto osob: Bohuslava Balbína (1899), Viktorina Kornela ze Všehrd (1900), Josefa Jungmanna (1900–1901), Jana Evangelisty Purkyně (1900) a Václava Matěje Krameria (1901).

V Městském divadle v Plzni se nachází Stránského dílo Hrdinství a osud z roku 1901. Také vytvořil sousoší Moravské tance nebo plastický diplom spolku Mánes, věnovaný Svatopluku Čechovi, nazvaný Otrok, a také poprsí dr. Julia Grégra i karlínského starosty Jana Topinky.

V letech 1897 až 1900 patřil k členům Spolku výtvarných umělců Mánes. Roku 1895 se oženil s Olgou Absolonovou (1873–1927), sestrou slavného archeologa Karla Absolona (1877–1960), a měli spolu dvě děti. Dcera Drahomíra Stránská (1899–1964) se stala významnou etnoložkou a působila v Národopisném oddělení Národního muzea, v Náprstkově muzeu a vyučovala na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy.

Stránského život a dílo bylo také silně svázáno s Královskými Vinohrady, neboť měl ateliér v Blanické ulici 8, čp. 750, kde pracoval až do své smrti. Po něm získal toto místo další významný sochař Bohumil Kafka. František Stránský zemřel 22. prosince roku 1901.

Galerie: 
F. Stránský - J. Jungmann. Pantheon NM. Zdroj: esbirky.cz
F. Stránský - J. E. Purkyně. Pantheon NM. Zdroj: esbirky.cz
F. Stránský - alegorie Pilnosti. Městská spořitelna pražská, Zdroj: J. Musil
Narození
20.9.1869
Úmrtí
22.12.1901 (32 let)
Katastrální území
Štítky: 
Odkazy a literatura:
Sandra Baborovská – Petr Wittlich (eds.), Neklidná figura. Exprese v českém sochařství 1880–1914, Praha 2016, s. 96, 97.
Patrik Líbal, Pražské sochařské ateliéry. Místa drsné práce, kde hmota získává duši, místa samoty i společenských setkání, Časopis Společnosti přátel starožitností 3/2021, s. 150.
Prokop Toman, Nový slovník československých výtvarných umělců II, Praha 1950, s. 491.
Datum poslední aktualizace: 21.9.2022 16:54
Datum vytvoření: 2.9.2022 21:16

Zašlete nám zpětnou vazbu k tomuto heslu. Líbí se Vám toto zpracování? Máte návrh na změnu?