Vladimír Vondráček (Vinohrady)

Narodil se v rodině pražského obchodníka s lahůdkami na Novém Městě (Perlová 10). Po akademickém gymnáziu vystudoval medicínu v Praze, promoval v roce 1919. Vystřídal různé obory, ústavy a kliniky - interní kliniku profesora Ladislava Syllaby, Ústav pro choromyslné profesora Antonína Heverocha, farmakologický ústav profesora Emanuela Formánka, lázně Lubochňa a Tatranská Lomnica, pak znovu farmakologii u Formánka a Velicha. V roce 1938 byl jmenován profesorem na LF UK, o rok později se stal docentem psychiatrie. Od roku 1945 až do své smrti působil na psychiatrické klinice tehdejší Fakulty všeobecného lékařství v Praze, dnes klinika  1. LF UK a VFN (někdejší Ústav pro choromyslné, tzv. Kateřinky, v areálu Kateřinské zahrady, Ke Karlovu 11, Praha 2). V letech 1957 – 1970 byl jejím přednostou. Při službě v Lubochni se seznámil a v roce 1935 oženil s Miladou roz. Drahorádovou (1904 – 1989). V hrobě rodiny Drahorádových na Vinohradech je i pochován. 

Prof. Vondráček je pokládán za zakladatele několika oborů u nás - lékařské psychologie, psychofarmakologie, dietetiky (spolu s prof. Prusíkem) a psychiatrické sexuologie. Byl laskavým a moudrým přednostou kliniky. Důležitou událostí pro kliniku bylo zřízení výzkumné laboratoře.

Prof. Vondráček byl charismatická mnohovrstevná osobnost, polyhistor, uznávaný pedagog, měl výbornou pamětí a pozorovací talent. Vynikal svým břitkým humorem. Významná je i jeho publikační činnost. Je autorem více než 350 vědeckých prací a řady populárně-naučných monografií. Jeho knížky byly přístupné širší veřejnosti, zvláště ty populárně výchovné. Např. O psychiatrii, psychiatrech a blázincích (1925), fejetony Čtení o zdraví a nemocech (1941), kde se staví skepticky k některým uznávaným axiomatům o životosprávě, O těle, duši a duševní hygieně (1949) a Fantastické a magické z hlediska psychiatrie (1968). Miloval také historii, nejen svého oboru. Napsal monografie věnované svým učitelům: Profesor Dr. Antonín Heveroch (1927), Profesor Dr. E. Formánek, farmakolog (1929) a Profesor Dr. Ladislav Syllaba (1931). Sepsal též autobiografické třídílné memoáry, které nazval Lékař vzpomíná 1895-1920 (1973), Lékař dále vzpomíná 1920-1938 (1978) a Konec vzpomínání 1938-1945 (vyšlo posmrtně v r. 1988). Memoáry dokreslují nejen jeho životní osudy, ale zachycují život v první polovině 20. století se všemi reáliemi.

Prof. Vondráček působil též v Purkyňově společnosti pro studium duše a nervstva, později Československé lékařské společnosti J. E. Purkyně, v níž do roku 1963 zastával funkci místopředsedy. Kromě toho působil i v mezinárodních odborných společnostech. Získal několik ocenění. Psychiatrická společnost J. E. Purkyně uděluje od roku 1993 Národní psychiatrickou cenu profesora Vladimíra Vondráčka. Na počest prof. Vladimíra Vondráčka existuje Vondráčkův nadační fond, který se snaží pokračovat v jeho práci a slouží k podpoře snah o zlepšení údělu psychiatrických pacientů. Faktografie a vzpomínky na prof. Vondráčka jsou zpracovány v knize S anděly nad hlavou – životaběh a dílo prof. MUDr. Vladimíra Vondráčka (nakl. Gasset), která byla vydána ke 120. výročí jeho narození.

Prof. Vondráček v Praze 2 nejen působil, ale od roku 1933 také žil. Na Vinohradech, v domě na rohu Španělské (tehdy Božetěchova) a Mánesovy (Mánesova 1155/1). V budově Psychiatrické kliniky je umístěna busta prof. Vondráčka.