150 m dlouhé průčelí ústavu do parku (Foto M. Polák, únor 2024)

Psychiatrická klinika, Ke Karlovu čp. 460b (Nové Město)

Ústav choromyslných, Kateřinky

V bývalém areálu kláštera augustiánů-eremitů u sv. Kateřiny byla v letech 1842-1843 postavena klasicistní budova někdejšího ústavu pro choromyslné, nynější psychiatrické kliniky.

Historie

Ústav choromyslných byl původně spjat se všeobecnou nemocnicí, ale postupně se z tohoto sepjetí začal uvolňovat. Od roku 1827 vedl samostatné účty, od roku 1845 měl vlastní ředitelství a v roce 1861 přešel ze správy státní do správy zemské. V roce 1822 získal ústav bývalý klášter sv. Kateřiny a po nutných adaptacích byla do těchto prostor přemístěna většina pacientů z přeplněného pavilonu všeobecné nemocnice. V roce 1826 byl definitivně celý objekt kláštera zakoupen pro ústav choromyslných, který po stavebních úpravách pojal 260 nemocných. Ti zde měli k dispozici knihovnu, čítárnu, kulečníky, hudební nástroje apod. Uvnitř klášterního objektu vznikla za pomoci pacientů květinová zahrada a okolí objektu bylo upraveno v rozsáhlý park. Ale ani takto rozšířený objekt nepostačoval vzrůstajícímu počtu nemocných. Od roku 1837 proto usiloval ředitel ústavu o výstavbu nové budovy v jeho areálu. Předložené plány patrně vypracoval inženýr Zopff ve spolupráci se stavitelem Johannem Weissem, který dva roky předtím vypracoval návrh Nové (Cihelné) brány na Vyšehradě. V letech 1842-1843 tak byla postavena pozoruhodná rozsáhlá klasicistní novostavba. Drobné práce v interiérech pak pokračovaly až do roku 1847.

Stavba

Rozlehlá budova umístěná v parku mezi ulicemi Ke Karlovu, Viničná a Apolinářská je postavena na půdorysu široce rozevřeného písmene C, kde vybíhající patrová čtyřicetimetrová křídla vystupují do dvora. Zahradní severozápadní 150 metrů dlouhé průčelí má 37 okenních os. Fasáda je zdobena pouze v přízemí bosáží. První patro odděluje podokenní římsa, podokenní římsa ve druhém patře již není tak výrazná. Tři vchody jsou umístěny symetricky, jeden uprostřed a dva po stranách pod čtvrtou osou oken. Stejně vypadají i boční křídla, ovšem s tím, že jsou o patro nižší. Stavbu kryjí sedlové, zvalbené střechy.

Psychiatrická léčebna

Pražský ústav se stal ve své době nejen největším v monarchii, ale zásluhou lékařů, kteří v něm pracovali, i nejmodernějším co do zařízení a léčebných metod. V přízemí hlavní budovy byly byty některých zaměstnanců, lékařské pokoje, pracovny a dílny, jídelny, společenské sály pro nemocné, kanceláře, kuchyně, očistné vanové lázně a vodoléčba.

V prvním patře byly pokoje pro nemocné I. a II. třídy, ve druhém patře byly pokoje III. třídy. V obou postranních křídlech byly místnosti pro neklidné, nesnášenlivé, nečistotné a k útěku náchylné pacienty. Plný provoz v ústavu byl zahájen až v lednu 1846. Kateřinský ústav byl od té doby vyhrazen chronickým pacientům. Dr. Riedel se stal průkopníkem pracovní terapie. Později zavedl v tomto zařízení též rekreační léčbu, muzikoterapii, léčebný tělocvik, školní vyučování nemocných a edukační terapii se zázemím rozsáhlé domácí knihovny.

Dochovaná kniha návštěv dokumentuje, že ústav byl cílem mnoha zahraničních návštěvníků z řad odborníků, kteří neváhali vyslovit obdiv, který u nich zařízení vzbuzovalo. K nejznámějším lékařům zde působícím patřili v letech 1929-1957 Prof. MUDr. Zdeněk Mysliveček, DrSc., a v letech 1957-1970 Prof. MUDr. Vladimír Vondráček, DrSc., (23. února 1895-10. května 1978), který se stal legendárním přednostou psychiatrické kliniky. Proslul svým suchým humorem a vtipnými poznámkami. Byl autorem mnoha knih a je pokládán za zakladatele několika oboru u nás – lékařské psychologie, psychofarmakologie, dietetiky a psychiatrické sexuologie.

K nejslavnějším pacientům, kteří byli do ústavu nuceni se uchýlit, patři hudební skladatel Bedřich Smetana, který sem byl přijat 22. dubna 1884 a záhy, již 12. května, zde zemřel. V den čtyřicátého výročí jeho smrti byla v pokoji, kde dodýchal, umístěna pamětní deska, později přemístěna na chodbu ústavu. Poslední čtyři roky svého života v ústavu strávil rovněž hudebník a skladatel Vilém Blodek, který zde zemřel o devět let dříve (1. května 1875).

Galerie: 
Jihozápadní průčelí ústavu (Foto M. Polák, únor 2024)
Fasáda s podokenními římsami (Foto M. Polák, 2024)
Budova se nalézá v rozlehlém parku, vybudovaném za účasti pacientů (Foto M. Polák)
Postranní severozápadní křídlo s dětským koutkem (Foto M. Polák, 2024)
Pamětní deska Bedřichu Smetanovi, Psychiatrická klinika
Katastrální území

Název: Psychiatrická klinika

Umístění: Ke Karlovu čp. 460/b (Viničná, Apolinářská)

Architekt: Ing. Zopff

Stavitel: Johann Weiss

Výstavba: 1842-1843

Adresa
Ke Karlovu 460
12000 Praha 2
Česká republika
50° 4' 20.1468" N, 14° 25' 33.8952" E
Zvětšit mapu
Odkazy a literatura:
Svobodný P., Hlaváčková L.: Pražské špitály a nemocnice, NLN, Praha 1999
Baťková R.: Umělecké památky Prahy, ÚDU AV ČR, Academia, Praha 1998
Datum poslední aktualizace: 18.3.2024 12:46
Datum vytvoření: 18.2.2024 12:03

Zašlete nám zpětnou vazbu k tomuto heslu. Líbí se Vám toto zpracování? Máte návrh na změnu?