Vilém Blodek (Nové Město)

Vilém (Wilhelm) František Blodek se narodil 3. října 1834 v Praze. Někdy se uvádí, že se původně jmenoval Plodek, ale tato informace není nijak podložena. Pocházel z chudé rodiny, v níž převládal vlastenecký duch. Toto ovzduší přivedlo mladého studenta mezi české umělce. Od dětství byl hudebně velmi nadaný, od dvanácti let již studoval Pražskou konzervatoř, kde absolvoval předmět komponování, hru na flétnu a klavír. Již v roce 1847 napsal svou první skladbu – Sextet pro flétnu, dvoje housle, hoboj, lesní roh a pozoun. Během studia pak ještě vznikla Velká koncertní ouvertura a opus Velké sólo pro flétnu s průvodem klavíru D dur.  

Po škole odjel do Haliče a tam se živil jako soukromý učitel hudby v rodině rytíře Zielinského. Po dvou letech, v roce 1855, se vrátil do Prahy a učil i zde. Od roku 1860 byl profesorem hry na flétnu na konzervatoři. V té době vznikly jeho Písně milostné.

Toto heslo se nachází na herní trase Hudební velikáni v aplikaci Putování Prahou 2

Vyrazte ven, pojďte si zahrát

Objevte více

Účastnil se společenského života, především českého. Měl živý smysl pro divadlo a dovedl se vcítit do všech dramatických situací. Proto se mu dařilo komponování scénické hudby ke hrám a k živým obrazům, které byly tehdy velmi oblíbené. Např. z roku 1864 je Hudba k Purkyňovým živým obrazům z děl Williama Shakespeara. Prý se ze skromnosti pod toto dílo nepodepsal. Psal i předehry a skladby určené mezi jednotlivá dějství. Věnoval se koncertní činnosti jako klavírista a sbormistr.

V roce 1865 se v kostele sv. Jiljí oženil s Marií Alžbětou, svobodnou paní Daudlebskou ze Sternecku. Měla šlechtický původ, jejím otcem byl pražský advokát Jakub Daudlebský ze Sternecku. Manželům Blodkovým se narodil syn Vilém a dvě dcery, Marie a Ernestina. Blodkovi bydleli v domě v Ječné ulici č.p. 527/33. Skladatel však brzy onemocněl a léčil se v ústavu pro choromyslné „v Kateřinkách“, dnes Psychiatrická klinika Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Klinika se nachází v  Kateřinské zahradě  ( zahrada kláštera augustiniánek) u ulice Ke Karlovu.

Proslulým Blodkovým dílem je jednoaktová opera V studni z roku 1867 na libreto Karla Sabiny. Tu komponoval ovlivněn Smetanovou Prodanou nevěstou. Premiéra se konala 17. listopadu 1867 v Prozatímním divadle. Dokonce prý byla Blodkova komická operetka stejně populární jako opera Smetanova. Dílo V studni divadelní prkna neopustilo a úspěšně se hraje dodnes u nás i v zahraničí. V roce 1868 Vilém Blodek začal psát operu Zítek opět na libreto od Karla Sabiny, tu však již nedokončil.

Je také autorem symfonické hudby, v padesátých letech v Haliči napsal Slavnostní mši; nejznámějším je Koncert pro flétnu (r. 1862), kde je prokázán zdravý smysl ovlivněný romantickou melodikou. V roce 1866 vznikla Symfonie d-moll.

Vilém Blodek byl velmi přepracovaný a trpěl nerovovými otřesy, které způsobily nervové onemocnění. Nakonec byl v Kateřinkách hospitalizovaný poslední čtyři roky svého života. V tomto ústavu v Praze předčasně zemřel 1. května 1875 ve svých 39 letech. Pohřeb se konal ve farnosti kostela sv. Apolináře. Posledním místem jeho odpočinku jsou Olšanské hřbitovy, část 04, odd. 13, hrob č. 33.  

Po Vilému Blodkovi, představiteli českého hudebního romantismu, je v Praze pojmenována krátká ulice. Nachází se jen 100 metrů od hranice městské části Praha 2, kterou zde tvoří Slavíkova ulice. Blodkova ulice je s ní rovnoběžná a vede na Škroupovo náměstí na katastru Žižkova. Ulice se tak jmenuje od svého založení v roce 1905.