Nová brána, V Pevnosti (Vyšehrad)

Historie

Cesta do Prahy z Jižních Čech vedla přes Vyšehrad třemi branami. Z Vyšehradu se do Prahy vycházelo Jeruzalémskou či Pražskou branou, která sloužila téměř dvě století. Cesta vedoucí z ní byla příkrá a dost krkolomná. Z tohoto důvodu byla původní brána zazděna. V horní části Vratislavovy ulice nad zatáčkou je dosud patrná poloha původní Jeruzalémské brány podle odlišné skladby cihel a podle zářezu v horní plošině skály. Při cestě od Nové brány ke Gorlici v kasematech se podlaha v místech, kde brána stála, zvedá a záhy opět klesá. Vybudování Nové brány a přístupové komunikace do Prahy je zásluhou Karla Chotka, nejvyššího purkrabího Království českého.

Karel hrabě Chotek

Karel hrabě Chotek z Chotkova a Vojnína se narodil ve Vídni 23. července 1783, zemřel 28. prosince 1868 ve Vídni. Byl rakouským úředníkem, guvernérem tyrolským a v letech  1826–1843nbyl nejvyšším purkrabím Království českého. Zasloužil se o velký rozkvět království a zejména Prahy. Z jeho iniciativy byly dlážděny ulice, zaváděna kanalizace, stavěny zdravotní a charitativní budovy, zakládány veřejné sady, sázena stromořadí a založeny nové komunikace. Z nich nejdůležitější patří spojení Malé Strany s Hradčany, která byla postavena v letech 1831–1832 a v roce 1870 pojmenována na jeho počest Chotkova. Ke spojení Malé Strany s Hradčany využil pro trasu nové ulice serpentýny, kterými obešel nepřístupný hradčanský opyš. Stejnou metodu aplikoval i při zpřístupnění vyšehradské citadely, když k Nové bráně dovedl Vratislavovu ulici obdobnou serpentýnou. Karel hrabě Chotek pověřil vypracováním plánů na Novou bránu v roce 1835 ženijního inženýra Johanna Weisse.

Nová brána zachovala výšku barokních hradeb, takže nenarušila korzo po šancích a zvoleným materiálem – cihlami, koresponduje se zdivem přilehlých pevnostních zdí. Je vybudována v empírovém slohu a ze všech vyšehradských bran je nejmohutnější. Brána působí monumentálním vskutku dojmem, vnitřní prostor je trojdílný, když v bočních prostorách jsou vchody pro pěší, hlavní vchod sloužil povozům. Valenou klenbu podpírá čtveřice pilířů.

Stavba

Cihelná brána se stala součástí vyšehradského vojenského opevnění. Vzhledem k době jejího vzniku však její strategická úloha byla značně pofidérní. Přesto v hradebních náspech po jejích obou stranách vznikla dvojice bytů a strážnice. Jeden z bytů obýval vyšehradský valmistr, neboli dozorce hradeb, ten druhý pak několik vojenských vysloužilců. Po zániku strážnice u hřbitova sem byla přesunuta aktivní stráž. Služba zde prý bývala lehká, neboť vojáci ve službě neměli prakticky nic na práci. Po boření pražských hradeb zůstala 0byl však již nevelký, takže se pevnostní kasematy u brány pronajímaly ke skladovacím účelům. Využívali je hlavně přespolní zelináři, kteří zde přes noc uskladňovali zeleninu, kterou pak od rána prodávali na trzích. Vojsko opustilo Vyšehrad až v roce 1911. Následujícího roku vznikl projekt na vybudování tramvajové tratě skrz Novou bránu dále na Vyšehrad, ale k její realizaci nedošlo, neboť dopravní břímě převzal Vyšehradský tunel u Vltavy a mnohem později i Nuselský most, takže cesta skrz citadelu ulicí V Pevnosti ztratila na významu.

Současnost

Dnes je v Nové bráně Infocentrum a hlavní vstup do kasemat a stálá historická expozice Pevnost Vyšehrad v dějinách pražského opevnění. Byla otevřena v roce l993 a připravila ji Národní kulturní památka ve spolupráci s Muzeem hl. města Prahy a Historickým ústavem ČA - Vojenským muzeem. Na bráně je umístěna pamětní deska.