Zvětšit mapu
Zmenšit mapu
Pamětní deska Nové brány (Foto Milan Polák, 2020)

Nová brána, V Pevnosti (Vyšehrad)

Cihelná, Pražská, Chotkova brána

Nová brána je součástí opevnění Vyšehradu, ale vzhledem k tomu, že byla dostavěna v letech 1835 až 1841, nebyl její účel ani tak vojenský, jako spíš měla za úkol zpřístupnit vyšehradskou citadelu směrem od Prahy. Slavnostně s novou silnicí byla otevřena 4. listopadu 1841.

Sdílet

Cesta do Prahy z Jižních Čech vedla přes vyšehradskou citadelu třemi branami. Z Vyšehradu se do Prahy vycházelo Jeruzalémskou či Pražskou branou, která sloužila téměř dvě století. Cesta vedoucí z ní byla příkrá a dost krkolomná. Z tohoto důvodu byla původní brána zazděna. V horní části Vratislavovy ulice nad zatáčkou je dosud patrná poloha původní Jeruzalémské brány podle odlišné skladby cihel a podle zářezu v horní plošině skály. Při cestě od Nové brány ke Gorlici v kasematech se podlaha v místech, kde brána stála, zvedá a záhy opět klesá. Vybudování Nové brány a přístupové komunikace do Prahy je zásluhou Karla Chotka, nejvyššího purkrabího Království českého. Karel hrabě Chotek z Chotkova a Vojnína se narodil ve Vídni 23. července 1783, zemřel 28. prosince 1868 ve Vídni. Byl rakouským úředníkem, guvernérem tyrolským a v letech 1826–1843nbyl nejvyšším purkrabím Království českého. Zasloužil se o velký rozkvět království a zejména Prahy. Z jeho iniciativy byly dlážděny ulice, zaváděna kanalizace, stavěny zdravotní a charitativní budovy, zakládány veřejné sady, sázena stromořadí a založeny nové komunikace. Z nich nejdůležitější patří spojení Malé Strany s Hradčany, která byla postavena v letech 1831–1832 a v roce 1870 pojmenována na jeho počest Chotkova. Ke spojení Malé Strany s Hradčany využil pro trasu nové ulice serpentýny, kterými obešel nepřístupný hradčanský opyš. Stejnou metodu aplikoval i při zpřístupnění vyšehradské citadely, když k Nové bráně dovedl Vratislavovu ulici obdobnou serpentýnou. Karel hrabě Chotek pověřil vypracováním plánů na Novou bránu v roce 1835 ženijního inženýra Johanna Weisse. Nová brána zachovala výšku barokních hradeb, takže nenarušila korzo po šancích a zvoleným materiálem – cihlami, koresponduje se zdivem přilehlých pevnostních zdí. Je vybudována v empírovém slohu a ze všech vyšehradských bran je nejmohutnější. Brána působí monumentálním vskutku dojmem, vnitřní prostor je trojdílný, když v bočních prostorách jsou vchody pro pěší, hlavní vchod sloužil povozům. Valenou klenbu podpírá čtveřice pilířů. Vybudovámí Vyšehradského tunelu ztratila cesta přes citadelu na významu a povozy, chodci a později MHD začali využívat nábřežní komunikaci podél Vltavy. Dnes je zde Infocentrum a hlavní vstup do kasemat a stálá historická expozice Pevnost Vyšehrad v dějinách pražského opevnění. Byla otevřena v roce l993 a připravila ji Národní kulturní památka ve spolupráci s Muzeem hl. města Prahy a Historickým ústavem ČA - Vojenským muzeem.

Galerie: 
Nová brána (Foto Milan Polák, březen 2020)
Deska s názvy brány (Foto M. Polák, 2020)
Nová brána z vyšehradské strany (Foto M. Polák, březen 2020)
Interiér Nové brány (Foto M. Polák, 2020)
Průhled Novou bránou (Foto M. Polák, 2020)
Katastrální území

Název: Nová brána

Umístění: V Pevnosti

Text: Nová brána postavená v letech 1841–42 podle plánu ženijního nadporučíka Jiřího Weise z r. 1835, zvaná též Pražská

Provedení: Kovová deska s reliéfním písmem

Adresa
V Pevnosti
128 00 Praha 2
Česká republika
50° 3' 55.386" N, 14° 25' 8.6268" E
Datum poslední aktualizace: 25.3.2020 17:15
Datum vytvoření: 22.3.2020 21:04