Nová brána, V Pevnosti (Vyšehrad)

Cesta do Prahy z Jižních Čech vedla přes vyšehradskou citadelu třemi branami. Z Vyšehradu se do Prahy vycházelo Jeruzalémskou či Pražskou branou, která sloužila téměř dvě století. Cesta vedoucí z ní byla příkrá a dost krkolomná. Z tohoto důvodu byla původní brána zazděna. V horní části Vratislavovy ulice nad zatáčkou je dosud patrná poloha původní Jeruzalémské brány podle odlišné skladby cihel a podle zářezu v horní plošině skály. Při cestě od Nové brány ke Gorlici v kasematech se podlaha v místech, kde brána stála, zvedá a záhy opět klesá. Vybudování Nové brány a přístupové komunikace do Prahy je zásluhou Karla Chotka, nejvyššího purkrabího Království českého. Karel hrabě Chotek z Chotkova a Vojnína se narodil ve Vídni 23. července 1783, zemřel 28. prosince 1868 ve Vídni. Byl rakouským úředníkem, guvernérem tyrolským a v letech 1826–1843nbyl nejvyšším purkrabím Království českého. Zasloužil se o velký rozkvět království a zejména Prahy. Z jeho iniciativy byly dlážděny ulice, zaváděna kanalizace, stavěny zdravotní a charitativní budovy, zakládány veřejné sady, sázena stromořadí a založeny nové komunikace. Z nich nejdůležitější patří spojení Malé Strany s Hradčany, která byla postavena v letech 1831–1832 a v roce 1870 pojmenována na jeho počest Chotkova. Ke spojení Malé Strany s Hradčany využil pro trasu nové ulice serpentýny, kterými obešel nepřístupný hradčanský opyš. Stejnou metodu aplikoval i při zpřístupnění vyšehradské citadely, když k Nové bráně dovedl Vratislavovu ulici obdobnou serpentýnou. Karel hrabě Chotek pověřil vypracováním plánů na Novou bránu v roce 1835 ženijního inženýra Johanna Weisse. Nová brána zachovala výšku barokních hradeb, takže nenarušila korzo po šancích a zvoleným materiálem – cihlami, koresponduje se zdivem přilehlých pevnostních zdí. Je vybudována v empírovém slohu a ze všech vyšehradských bran je nejmohutnější. Brána působí monumentálním vskutku dojmem, vnitřní prostor je trojdílný, když v bočních prostorách jsou vchody pro pěší, hlavní vchod sloužil povozům. Valenou klenbu podpírá čtveřice pilířů. Vybudovámí Vyšehradského tunelu ztratila cesta přes citadelu na významu a povozy, chodci a později MHD začali využívat nábřežní komunikaci podél Vltavy. Dnes je zde Infocentrum a hlavní vstup do kasemat a stálá historická expozice Pevnost Vyšehrad v dějinách pražského opevnění. Byla otevřena v roce l993 a připravila ji Národní kulturní památka ve spolupráci s Muzeem hl. města Prahy a Historickým ústavem ČA - Vojenským muzeem.