Antonín Popp (Vinohrady)

Sochař, medailér a v neposlední řadě i pedagog Antonín Popp se vyučil u svého otce Arnošta Poppa, sochaře a modeléra porcelánu. Vedle dvaatřiceti portrétních medailonů českých králů pro Národní muzeum se zúčastnil výzdoby celé řady pražských veřejných budov a stal se jedním z nejproduktivnějších českých sochařů. Učil modelování na České technice, kde roku 1896 dosáhl hodnosti docenta a rovněž učil i na UMPRUM v Praze. Antonína Poppa především proslavila monumentální alegorická díla, ale i portrétní a historické plastiky, které našly uplatnění při výzdobě veřejných budov. Ač byl jedním z nejproduktivnějších českých sochařů, jeho práce se vyznačuje velkou kvalitou, a tak není divu, že se s jeho četnými pracemi setkáme i na území Městské části Praha 2. Antonín Popp je například autorem alegorických soch Nadšení a Ušlechtilosti nad hlavním portálem Národního domu na náměstí Míru a podílel se i na výzdobě Divadla na Vinohradech. Pro niky hlavního vchodu budovy ČVUT na Karlově náměstí vytvořil v roce 1874 kamenné alegorické sochy Věda a Práce. Rovněž nad vchodem Vinohradské záložny v  Anglické ulici se nachází jeho sousoší S pořitelnictví, obchod a průmysl , tvořené symbolickou ženskou postavou, doprovázenou dvěma chlapci.

Na Vyšehradském hřbitově se můžeme s jeho dílem setkat při sochařské výzdobě hrobů Jana Evangelisty Purkyně (hrob 5-59), Maternové (plastika dítěte na hrobě 10-130), V. Škardy (alegorické sochy Práva a Moci na hrobě 14-10), rodiny z Ungrů (portrétní sousoší Jany z Ungrů a Elzinky na hrobě 14-13) či na původním hrobě pěvkyně Marie Podvalové-Kriebelové (socha Krista ,14-15).

Antonín Popp bydlel v domě v  Belgické ulici čp. 276/20, v němž se nacházela Kejřova restaurace U Bílé růže.