Bohumil Belada

Bohumil Belada se narodil v Křivsoudově 15. 11. 1874 v rodině pekaře. Měl jedenáct sourozenců. Jeho mladší bratři Antonín a Karel v dospělosti rovněž působili jako stavitelé. Bohumil vystudoval České vysoké učení technické v Praze, obor stavební inženýrství. Hned po promoci v roce 1898 nastoupil do budapešťské firmy, kde se podílel na stavbě mostu Legií v Praze. Roku 1900 absolvoval studijní cestu po Evropě na stipendium, které dostal od města Prahy. O čtyři roky později jel na zkušenou do USA. Potom pracoval v Praze u vídeňské firmy C. Korte, zabývající se vodním stavitelstvím. V roce 1910 začal pracovat sám a v roce 1920 si založil s mladším bratrem Karlem stavební firmu „Ing. Bohumil Belada a spol.“ Společně se zabývali pozemními stavbami.

S druhým bratrem, Antonínem Beladou (1881–1936), v letech 1928–1930 projektoval a stavěl palác Valdek na náměstí Míru. Kromě toho v roce 1927 navrhnul například budovu nakladatelství  J. Vilímka v Opatovické ulici,  po celé zemi pak stavěl hydrocentrály, vodárenská zařízení, zabýval se pilotáží, podílel se na sondovacích pracích apod. Mezi jeho významné stavby patří například vodárna pro město Josefov, vodojem a hydroelektrárna v Lounech, vodovod v Rokycanech, Turnově, Domažlicích a také v pražské Zoologické zahradě.

Tento obsah se nachází v jedné z našich her Doplňovačka, listopad 2024

Vyzkoušejte si Vaše znalosti v některé z našich her

Hrát

V roce 1934 opravoval bývalou zbrojnici na Vyšehradě, která vyhořela. Z jejích dvou zachovalých portálů tehdy vytvořil vstupní bránu. Z roku 1937 pocházejí dispoziční změny budovy Sokola ( Tělocvičné jednoty Sokola pražského) v  Žitné ulici čp. 1438/42. V roce 1941 navrhl přestavbu domu č.p. 65 v ulici U Zvonařky (nyní 1413/13), v roce 1946 rekonstruoval dům na rohu Korunní čp. 691/6 a Blanické čp. 691/12 na Vinohradech.

V roce 1926 zpracoval s prof. Ing. D. h. c. Vladimírem Listem, DrSc. (1877–1971), první projekt pražského metra – tehdy podzemní dráhy. Jejich čtyři základní trasy vedly od Palmovky k Andělu, z Olšanských hřbitovů do Dejvic na Vítězné náměstí, tedy dnešní metro A , od Denisova nádraží (později Těšnov, které bylo zbourané) do Sokolské a z Výstaviště Holešovice na Žižkov. Stavba bohužel nebyla realizována kvůli dlouho trvající neshodě pražských zastupitelů, poté vzhledem k druhé světové válce. Z jejich navrhovaných tras však vyšel další plán a stav současného metra. Ing. Belada se ale otevření metra nedožil. Zemřel 31. října 1964 v Praze.

Mezi jeho odborné práce patří například: Odželezování vody (1905), Stručný popis vodovodu klatovského (1909) ,  Jak čistiti racionelně odpadní vody z měst ? (1912), Provozování podniků vodárenských (1913), Podzemní rychlá dráha pro Prahu (1927).

V roce 1992 byla na počest Ing. B. Belady a prof. Ing. V. Lista umístěna ve stanici metra A – Muzeum bronzová pamětní deska.