Boží muka (Vyšehrad)

Karel Čapek vystudoval gymnázium v Hradci Králové, filozofickou fakultu UK, a poté působil jako vychovatel v šlechtické rodině. Od roku 1917 byl redaktorem, poté dramaturgem Vinohradského divadla, autorem mnoha divadelních her, románů, fejetonů, glos, atd.

Mnichovské události v září 1938 a následná štvanice proti jeho osobě se staly pro Karla Čapka těžkým otřesem, ke kterému se přidalo v prosinci vážné onemocnění z nachlazení. Zemřel o Vánocích 1938 a jeho smrt symbolizovala konec demokratické první republiky.

Josef Čapek začínal také jako redaktor Národních listů, působil též jako redaktor a výtvarný kritik v Lidových novinách. Je autorem celé řady výtvarných děl, knih, které sám napsal či ilustroval, navrhoval scény pro divadla, publikoval v časopisech a novinách atd.  Za protifašistickou činnost byl v září 1939 zatčen a vězněn v koncentračních táborech. Zemřel na pochodu smrti v dubnu 1945.

Oběma bratřím je věnován pomník na náměstí Míru na Vinohradech.

Ing. arch. Vojtěch (Adalbert) Kerhart vystudoval techniku. Mezi jeho díly bychom našli pardubickou záložnu, vyšší hospodářskou školu či Libenského kolonádu v Poděbradech a mnoho dalších staveb v Praze. Navrhl celou řadu pamětních desek a je spoluautorem náhrobku Karla Čapka.

Náhrobek Karla Čapka na Vyšehradském hřbitově navrhl jeho bratr Josef Čapek ve spolupráci s architektem Vojtěchem Kerhartem. (V literatuře bývá zaměňován za malíře a redaktora Českého světa a svého bratra Oldřicha Kerharta). Náhrobek má podobu kapličky „boží muka“. Tato plastika má charakteristickou kresebnou linku Josefa Čapka. Na místo, kde se objevuje na lidových božích mukách svatý obrázek, umístil Josef Čapek státní znak prvorepublikového Československa, čímž naznačil, že republika se jakoby ocitla na „mukách“ v pomnichovské době, v níž Karel Čapek zemřel. Spoluautor náhrobku Vojtěch Kerhart pak vytvořil na hrobě i kamennou misku na vodu, čímž splnil Čapkovo přání, aby na jeho hrob chodili pít ptáci. Za německé okupace byl státní znak sňat a na Čapkův hrob se vrátil až po osvobození. Otevřená bronzová kniha na hrobě nese jméno Karla Čapka; později byla doplněna stuhou se jménem jeho manželky Olgy Scheinpflugové (1902–1968), dílem sochaře Jana Nušla.

Dne 25. prosince se každoročně koná u spisovatelova hrobu pietní setkání, které pořádá Společnost bratří Čapků. Za dob komunismu byla hojně navštěvována a účastníci čerpali z odkazu velkého spisovatele i často velmi odvážných proslovů řečníků velkou vnitřní sílu.