Botanická zahrada Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy (Nové Město)

Původní univerzitní botanická zahrada byla nejprve založena v roce 1755 v bývalé jezuitské zahradě na Smíchově u dnešního Jiráskova mostu v Dientzenhoferových sadech. Po povodni v roce 1890 byla přesunuta na svažitý terén Slupské stráně na Novém Městě. Oficiálně zde byla otevřena v říjnu 1898, kdy byl vybudován dlouhý orchidejový skleník. Rozkládá se mezi ulicemi Na Slupi, Benátská, Kateřinská, Viničná a Apolinářská. Ředitelem českého botanického ústavu byl nejprve Ladislav Čelakovský a v roce 1903 ho vystřídal Josef Velenovský, po něm tu v letech 1927–1939 působil Karel Domin.V letetch 1992 až 2007 byl ředitelem známý botanik, RNDr. Václav Větvička. Nyní je ředitelem Ing. Ladislav Pavlata a působí zde kurátoři jednotlivých sbírek.

Expozice jsou rozděleny na skleníkové a venkovní s terasami, které tvoří základ botanické zahrady a nachází se v nich přes 3000 druhů rostlin. Z vzácných dřevin zde roste kanadská lapina jasanolistá (Pterocarya fraxinifolia), která je stálou dominantou zahrady, přes sedmdesát let stará metasekvoje čínská (Metasequoia glyptostroboides), skupiny tisů červených (Taxus baccata), vzácné jsou letité cykasy, myrthy a kamélie, které sem byly přeneseny ze smíchovské zahrady.

Toto heslo se nachází na herní trase Jaroslav Foglar v aplikaci Putování Prahou 2

Vyrazte ven, pojďte si zahrát

Objevte více

Vejdeme-li dnes hlavním vchodem z ulice Na Slupi, otevře se před námi pohled nejprve na budovy několika velkých skleníků, kde jsou k vidění tropické a subtropické rostliny a kaktusy a sukulenty. V horním výstavním skleníku bývají nejrůznější výstavy podle ročního období. Před skleníky stojí letitý jinan dvoulaločný (Ginkgo biloba ´Praga´), jehož stáří se odhaduje na 140 let. V budově vpravo od vchodu je Ředitelství botanické zahrady a Studijní oddělení Přírodovědecké fakulty UK. Půjdeme hlavní cestou kolem skleníků přes háj středoevropské květeny s jezírkem k další rozlehlé budově. Je to katedra botaniky a Ústav životního prostředí. Za ní je sbírka růží, rašeliniště se středoevropskou květenou a skalky. Sbírka středoevropské květeny byla založena v roce 1904 a od té doby se stále udržuje. U horního vchodu do areálu z Benátské ulice se nachází prostor pro asijskou a americkou květenu, včetně dalšího jezírka, a velké alpinium. Vrátíme se zpět horními cestami kolem sbírky vilínů (dřeviny, často keře kvetoucí již v zimním období) přes geologický park k vřesovcovitým rostlinám a k užitkovým rostlinám. Naproti přes cestu je prostor určený vodním a bahenním rostlinám. O něco výše, v horní partii Botanické zahrady UK lze obdivovat různé druhy z kolekce dubů – sloupovité duby letní (Quercus robur ´Fastigiata´), dub libanonský (Quercus libani), dub velkoplodý (Quercus macrocarpa) a další.

V roce 2004 bylo nad objektem ředitelství otevřeno odpočinkové refugium s lavičkami a knihovničkou na ploše pronajaté městskou částí Praha 2. Areál zahrady zdobí také několik soch a skulptur, například pískovcové plastiky Českým botanikům a Letící kometa od českého sochaře Ivana Jilemnického. Hlavní cesty mají živičný povrch, vedlejší cesty a pěšiny jsou kamenité, zčásti pískové. Všude jsou instalovány lavičky a odpadkové koše.

Ročně Botanickou zahradu UK navštíví přes sto tisíc návštěvníků. Konají se zde na objednání i komentované prohlídky a pravidelně vždy v úterý dopoledne je návstěvníkům k dispozici poradenská služba týkající se určování rostlin a jejich pěstování.