Rajský dvůr, foto D. Broncová, červenec 2020

Zahrada kláštera na Slovanech (Nové Město)

Zahrada benediktinského opatství - Emauzy

Součástí komplexu benediktinského kláštera na Slovanech je také zahrada, jejíž základ pochází již ze středověku. Leží především jižně a západně od kostela a klášterních budov ve výšce 195 až 205 metrů n. m. Její rozloha je 1,88 ha.

Sdílet

Zahrada benediktinského kláštera se rozkládá mezi ulicemi Vyšehradskou, Trojickou a Pod Slovany. Ve středověku areál dosahoval až po dnešní ulici Na Moráni. Klášter založil Karel IV. dne 21. listopadu 1347. V zahradě se pěstovala ponejvíce zelenina, květiny, zřejmě i ovoce, léčivé byliny, pravděpodobně i vinná réva. Huberův plán Prahy z roku 1769 zachycuje v severní části zahrady čtvercové záhony a políčka, také v jižní části byla pravidelně členěná zahrada. Již tehdy zde stála mohutná opěrná zeď s nikou. Severní zahrada sloužila v době baroka zčásti i jako hřbitov. V letech 1811–1816 byl upraven tento prostor před kostelem sv. Kosmy a Damiána. Vznikla zde příjezdová cesta se stromořadím lip. V jižní části (směrem od Trojické ulice) byla zřejmě vysazena vinná réva. Bylo obvyklé, že se víno při klášterech pěstovalo, mimoto zobrazení kláštera z roku 1832 a poté 1844 zachycuje porost v řadách, odpovídající vinohradu. V roce 1845 řád prodal jihovýchodní část u Vyšehradské ulice na stavební parcely a v roce 1857 severní část jednomu pražskému pivovarníkovi. Po roce 1880, kdy se do kláštera přestěhovali beuronští benediktini, byla zahrada upravena v romantizujícím stylu. Vznikly zde úzké terasy s cestičkami a schodiště a byly vysázeny nové skupiny dřevin. Některé se dochovaly dodnes. Přibyly dřevěné altány a malá kamenná jeskyně. Ve východní části u Vyšehradské ulice byly vybudovány i křivolaké cestičky mezi stromy. Podobné úpravy probíhaly až do první třetiny 20. století. Tehdy byla k zahradě připojena západní část ve svahu nad dnešní ulicí Pod Slovany.

Od čtyřicátých let 20. století, v době totality, byly do zahrady na jižní straně přistavovány nejrůznější provizorní budovy, např. tzv. školičky, skladiště, zdravotní středisko, také hřiště a sportoviště, později zde byly i tenisové kurty. Zahrada postupně zpustla.V severní části byly po roce 1960 postaveny nápadné objekty (Centrum architektury a městského plánování a Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy), jejichž okolí bylo nově upraveno.

Uvnitř kláštera se nachází Rajský dvůr, obklopený ambitem, který je veřejně přístupný v rámci prohlídek kláštera. V severním předpolí roste stromořadí lip, v nichž je lípa malolistá (Tilia cordata), lípa velkolistá (Tilia platyphyllos) a méně obvyklá lípa zelená (Tilia euchlora). Na západním svahu rámují terasu mohutný jírovec maďal, který má hned u paty sedm kmenů (Aesculus hippocastanum), lípa malolistá, velká třešeň (Cerasus sp.) a převislá vrba bílá (Salix alba ´Tristis´). V jižní části nahoře kromě vysazených stromů ke konci 19. století se dnes vyskytují i náletové dřeviny. Rostou tu ovocné stromy, jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), trnovník akát (Robinia pseudoacacia), pajasan žláznatý (Ailanthus altissima), jírovec maďal, lípa malolistá apod. Zčásti se dochoval i systém opěrných zdí s nikou, zůstala zde i malá štítová kaplička a dřevěný altán poblíž budovy.

Klášter na Slovanech, oficiálně Benediktinské opatství Panny Marie a sv. Jeronýma v Emauzích, je národní kulturní památkou. Mezi chráněné objekty kromě budov kostela a kláštera patří například i všechny části zahrady s barokními terasami, schodišti a opěrnými zdmi, nika, kaplička a brány.

Od roku 2018, kdy opatství zahájilo první část oprav, probíhá celková rekonstrukce zahrady, která bude mít rozlohu 1,17 hektarů. Využívá její historicky známé podoby, kdy se zahrada dělila na užitkovou a okrasnou. V jižní části mezi ulicemi Pod Slovany, Trojickou a Vyšehradskou by měla vzniknout kavárna a odpočinkové místo. Měla by tu být například ještě lurdská jeskyně se sochou Panny Marie, dětské hřiště, ovocný sad, vinice, ale i zeleninové, květinové a bylinkové záhony. Zahrada bude zpřístupněna veřejnosti.

Galerie: 
Dochovaný dřevěný altán, foto D. Broncová, červenec 2020
Jižní strana klášterní zahrady, foto D. Broncová, červenec 2020
Pohled na klášter (archiv)
Uvnitř zahrady jsou kamenné schody, foto D. Broncová, červenec 2020
Kaplička, foto D. Broncová, červenec 2020
Od roku 2018 zde probíhá rekonstrukce, foto D. Broncová, červenec 2020
Lípy u kostela. Foto M. Polák, červen 2020
Květinový záhon poblíž vstupu do kostela. Foto M. Polák, červen 2020
Prostor za bránou do zahrady poblíž kostela. Foto M. Polák, červen 2020
Katastrální území

Historie 21. listopadu 1347 založení kláštera i zahrady  

1348–1372 výstavba klášterního komplexu

1811–1816 barokní úpravy zahrady

po roce 1880 romantizující úpravy

polovina 20. století výstavba hřiště, skladiště 

v roce 2018 zahájena rekonstrukce

 

Zajímavost Klášterní komplex Emauzy leží ve výšce 195–205 m n. m.

Zahrada není veřejně přístupná kromě severního předpolí před kostelem sv. Kosmy a Damiána a Rajského dvora.

Místo Vyšehradská 320/49, Nové Město

 

Adresa
Emauzský klášter
Vyšehradská 320/49
12000 Praha 2
Česká republika
50° 4' 19.7328" N, 14° 25' 2.1864" E
Štítky: 
Odkazy a literatura:
Pacáková-Hošťálková, Božena a kol.: Pražské zahrady a parky. Praha 2000.
Datum poslední aktualizace: 6.8.2020 15:25
Datum vytvoření: 6.8.2020 10:57