Zahrada kláštera na Slovanech (Nové Město)

Zahrada benediktinského kláštera se rozkládá mezi ulicemi Vyšehradskou, Trojickou a Pod Slovany. Ve středověku areál dosahoval až po dnešní ulici Na Moráni. Klášter založil Karel IV. dne 21. listopadu 1347. V zahradě se pěstovala ponejvíce zelenina, květiny, zřejmě i ovoce, léčivé byliny, pravděpodobně i vinná réva. Huberův plán Prahy z roku 1769 zachycuje v severní části zahrady čtvercové záhony a políčka, také v jižní části byla pravidelně členěná zahrada. Již tehdy zde stála mohutná opěrná zeď s nikou. Severní zahrada sloužila v době baroka zčásti i jako hřbitov. V letech 1811–1816 byl upraven tento prostor před kostelem sv. Kosmy a Damiána. Vznikla zde příjezdová cesta se stromořadím lip. V jižní části (směrem od Trojické ulice) byla zřejmě vysazena vinná réva. Bylo obvyklé, že se víno při klášterech pěstovalo, mimoto zobrazení kláštera z roku 1832 a poté 1844 zachycuje porost v řadách, odpovídající vinohradu. V roce 1845 řád prodal jihovýchodní část u Vyšehradské ulice na stavební parcely a v roce 1857 severní část jednomu pražskému pivovarníkovi. Po roce 1880, kdy se do kláštera přestěhovali beuronští benediktini, byla zahrada upravena v romantizujícím stylu. Vznikly zde úzké terasy s cestičkami a schodiště a byly vysázeny nové skupiny dřevin. Některé se dochovaly dodnes. Přibyly dřevěné altány a malá kamenná jeskyně. Ve východní části u Vyšehradské ulice byly vybudovány i křivolaké cestičky mezi stromy. Podobné úpravy probíhaly až do první třetiny 20. století. Tehdy byla k zahradě připojena západní část ve svahu nad dnešní ulicí Pod Slovany.

Od čtyřicátých let 20. století, v době totality, byly do zahrady na jižní straně přistavovány nejrůznější provizorní budovy, např. tzv. školičky, skladiště, zdravotní středisko, také hřiště a sportoviště, později zde byly i tenisové kurty. Zahrada postupně zpustla.V severní části byly po roce 1960 postaveny nápadné objekty (Centrum architektury a městského plánování a Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy), jejichž okolí bylo nově upraveno.

Uvnitř kláštera se nachází Rajský dvůr, obklopený ambitem, který je veřejně přístupný v rámci prohlídek kláštera. V severním předpolí roste stromořadí lip, v nichž je lípa malolistá (Tilia cordata), lípa velkolistá (Tilia platyphyllos) a méně obvyklá lípa zelená (Tilia euchlora). Na západním svahu rámují terasu mohutný jírovec maďal, který má hned u paty sedm kmenů (Aesculus hippocastanum), lípa malolistá, velká třešeň (Cerasus sp.) a převislá vrba bílá (Salix alba ´Tristis´). V jižní části nahoře kromě vysazených stromů ke konci 19. století se dnes vyskytují i náletové dřeviny. Rostou tu ovocné stromy, jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), trnovník akát (Robinia pseudoacacia), pajasan žláznatý (Ailanthus altissima), jírovec maďal, lípa malolistá apod. Zčásti se dochoval i systém opěrných zdí s nikou, zůstala zde i malá štítová kaplička a dřevěný altán poblíž budovy.

Klášter na Slovanech, oficiálně Benediktinské opatství Panny Marie a sv. Jeronýma v Emauzích, je národní kulturní památkou. Mezi chráněné objekty kromě budov kostela a kláštera patří například i všechny části zahrady s barokními terasami, schodišti a opěrnými zdmi, nika, kaplička a brány.

Od roku 2018, kdy opatství zahájilo první část oprav, probíhá celková rekonstrukce zahrady, která bude mít rozlohu 1,17 hektarů. Využívá její historicky známé podoby, kdy se zahrada dělila na užitkovou a okrasnou. V jižní části mezi ulicemi Pod Slovany, Trojickou a Vyšehradskou by měla vzniknout kavárna a odpočinkové místo. Měla by tu být například ještě lurdská jeskyně se sochou Panny Marie, dětské hřiště, ovocný sad, vinice, ale i zeleninové, květinové a bylinkové záhony. Zahrada bude zpřístupněna veřejnosti.