Nusle (Nusle)

První písemné zmínky o vsi Nusle pocházejí z 11. století, kdy ves patřila do majetku Vyšehradské kapituly. Později území měnilo vlastníky a rozvíjelo se. V roce 1898 byly Nusle povýšeny na město. Od roku 1922 se staly součástí Prahy.

Nusle byly povýšeny na město císařským nařízením k datu 31. prosince 1898. V roce 1826 začala proměna příměstské oblasti. V roce 1922 byly Nusle přičleněny k Velké Praze.

Starostou Nuslí byl Jaroslav Mužík od roku 1892. Poté byl opět zvolen v letech 1895, 1898 a 1914. Zasloužil se nebývalou měrou o rozvoj Nuslí i jejich povýšení na město. Jan Prokopec a Alois Bureš byli starosty Královských Vinohrad.

Nuselské údolí se někdy lidově nazývá Jamrtál. Název pochází z německého Jammer Tal neboli Údolí nářku či Slzavé údolí, z doby zpustošení za třicetileté války. Fidlovačka je jméno ševcovské slavnosti, která se v údolí konávala. Jezerka bývala oblíbeným výletním místem nesoucím pojmenování po údajné lázni kněžny Libuše.

S poutí Fidlovačka byl spojen ševcovský cech. Fidlovačka se nazýval dřevěný ševcovský nástroj na práci s kůží. Podle legendy se poprvé oslavovalo vyřešení sporu mezi mistry a tovaryši o "Modré pondělky". Brzy se obliba každoroční veselice rozšířila. Posloužila i jako dějiště hry J. K. Tyla "Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka", z níž pochází píseň "Kde domov můj", která se později stala naší národní hymnou. Tradiční pouť cechu krejčovského, zvaná Slamník či Štrozok, se konávala v Bubenči.

Náměstí bylo založeno jako Přemyslovo. V souladu s tematickým pojmenováním okolních ulic po postavách našich nejstarších dějin a legend (stejné jméno neslo nábřeží Botiče, dnes Sekaninova ulice). V roce 1947 dostalo náměstí jméno písničkáře Karla Hašlera a od roku 1952 je již Ostrčilovo.

Provoz Nuselského mostu pro automobily byl zahájen 22. února 1973 (tehdy nesl jméno Klemeta Gottwalda). O více než rok později, 9.5.1974, začaly tubusem mostu projíždět soupravy metra. V roce 1967 bylo kvůli stavbě pilířů mostu strženo 17 domů ve Svatoplukově ulici. Stavba je dlouhá 485 metrů, její výška je 42 m. Z mostu je působivý výhled do údolí na obě strany.  

Botič pramení asi 5 km za Jesenicí ve Středočeském kraji. Jeho celková délka je asi 34 km. Protéká Průhonicemi, Hostivaří, Záběhlicemi, Michlí, Nuslemi a pod Vyšehradem. Kdysi bohatě meandrující potok je spoután kamennou regulací, která byla vybudována kolem roku 1910. Poslední úsek před ústím do Vltavy u Výtoně vede pod zemí..

Od roku 1924 zde byl sochařský ateliér Karla Nováka. Vznikaly zde zejména modely velkých figurálních návrhů, k jejichž zhotovení začal Novák jako jeden z prvních sochařů u nás používat pantograf (přístroj umožňující přenášení rozměrů v jiném měřítku). K.Novák spolupracoval s řadou dalších významných sochařů své doby. Někdejší malírny, dnes doprava a sklad dekorací Národního divadla, sídlí v Apolinářské ulici.

Lumírovy sady leží ve svahu pod vyšehradskými hradbami, nad ulicí Lumírova. V níže položené části sadů je chodník s lavičkami, ve výše položené části sadů je dětské hřiště. Park Folimanka leží v katastru Vinohrady (hranici tvoří Botič). Park Na Fidlovačce (i divadlo) leží již v Praze 4.