Hlavní záložky

Bývalá vila Voračických z Paběnic
Adresa
Ke Karlovu 460/11
12000 Praha 2 - Nové Město
Česká republika
50° 4' 19.6608" N, 14° 25' 39.2232" E
Bývalá vila Voračických z Paběnic

Bývalá vila Voračických z Paběnic

Ke Karlovu 11, Apolinářská 13, Na Větrníku, čp. 460a/II, 460b/II a 460c/II, Praha 2–Nové Město

anonym, Vincens Kulhánek

1715–1725, po 1792, 1842–1843, 1847–1848, 1892

Historie:

Místo dnešní zástavby zůstávalo dlouho po založení Nového Města pražského takřka nezastavěné, jen se zahradami, štěpnicemi a vinicemi. Zdejší pozemky patřily augustiniánům a Karlově a ti je začali pronajímat až během 16. století. Tehdy mnohé šlechtické rody viděly tato místa jako ideální k výstavbě letohrádků. A stejně tak jako nedalecí Michnové (vila Amerika), tak i Vojtěch Jiří, hrabě Voračický z Paběnic, si vyhlédl toto místo k postavení letního sídla. Architekta této poměrně jednoduché stavby neznáme, ale můžeme se o jeho osobě dohadovat podle zachovaných detailů: na vstupním portálu se objevuje typická hildebrandtovská křivka, kterou na svých stavbách využíval i Giovanni Battista Alliprandi. Mezi lety 1715–1725 si tedy hrabě nechal vybudovat letohrádek o šesti místnostech v patře. Dlouho jej však neužíval, protože přecenil své finanční možnosti.

Pro dluhy připadla vila zpět karlovské kanonii, která ji posléze – roku 1733 – prodala hraběnce Terezii z Pöttingu „v nadmíru zchátralém stavu“. Ani nová majitelka se ale o stavbu mnoho nezajímala a po deseti letech ji za stejnou cenu odprodala kanonii zpět. Augustiniáni ji pak pronajímali až do zrušení svého domu roku 1785, kdy přešel do majetku náboženského fondu. Ten jej v roce 1792 v dražbě prodal kněžně Alžbětě von Fürstenberg, která přikoupila i sousední pozemek a vše nechala uvést do řádného stavu. Tehdy byla velikost původní vily zdvojnásobena, takže dnešní fasáda je oproti původní symetricky rovněž zdvojnásobena. Kněžna nechala celou zahradu uzavřít zdí a uvnitř dala postavit zábavní pavilony. Stavební zhodnocení se projevilo i na ceně za jakou byla vila prodána v roce 1808 Václavu Bechyňovi z Lažan. Po několika letech se stavba dostala do měšťanských rukou a neminula jí opětovná degradace, když byla hospodářsky využita. V parku dokonce vznikla továrna na cikorku a v samotné vile fungovala pražírna. Další podnikatel dokonce vilu přeměnil na cukernou rafinérii, která tu existovala do roku 1849. Posléze nevyužitý a opuštěný objekt v roce 1863 koupil Český zemský fond. Ten budovy adaptoval a přemístil sem administrativu nedalekého ústavu choromyslných. Postupné přístavby a úpravy se promítly i do půdorysu původní vily a jejího pozdně barokního rozšíření, který se stával čím dál nepravidelnější. Na úpravy doplatila i fasáda průčelí, jež bylo opětovně rozšířené v roce 1892.

Vila Voračických ve správě nemocnice:

Nemocnice se do objektu vily zapsala i vestavbou pozdně klasicistní budovy v letech 1842–1843 (čp. 460b/II) do zahrady a pozdně klasicistní vilou ředitele nemocnice s jednoduchou pozdně klasicistní fasádou a opět v zahradě, která se stavěla v letech 1847–1848 podle projektu Vincense Kulhánka z roku 1846. Čtvercový půdorys vily, s plným tehdejším komfortem pro ředitele, má velmi zajímavou dispozici.

Současnost:

Areál bývalé vily Voračických nyní slouží Psychiatrické klinice 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnici

Adresa
Ke Karlovu 460/11
12000 Praha 2 - Nové Město
Česká republika
50° 4' 19.6608" N, 14° 25' 39.2232" E
Galerie: 
Bývalá vila Voračických z Paběnic
Bývalá vila Voračických z Paběnic
Bývalá vila Voračických z Paběnic
Odkazy a literatura: 
Datum poslední aktualizace: 4.10.2018 10:20