Architektura brutalismu v Praze 2 (Nové Město)

Brutalismus

Tento styl vyšel z poválečné tvorby švýcarsko-francouzského architekta Le Corbusiera, kterého zaujala přísnost surového betonu, a od francouzského pojmu béton brut je odvozeno pojmenování celého architektonického stylu. Důležitým podnětem pro rozšíření brutalismu se stala tvorba manželů Alison a Petra Smithsonových, a to především jejich škola v britském Hunstantonu, postavená v letech 1949 až 1954.

V Československu se architektura brutalismu začíná prosazovat na přelomu 60. a 70. let a přetrvávala až do 80. let 20. století. Za prvořadé příklady lze považovat Hotel InterContinental na Starém Městě pražském (1968–1974) od Karla Filsaka a kolektivu nebo kancelářskou budovu Omnipolu v novoměstské Nekázance z let 1974 až 1979, kterou navrhli Zdeněk Kuna, Zdeněk Stupka, Milan Valenta a Jaroslav Zdražil.

Tento obsah se nachází v jedné z našich her Přiřazování - Architektonické slohy (1)

Vyzkoušejte si Vaše znalosti v některé z našich her

Hrát

Architektura brutalismu v Praze 2

K brutalismu se hlásil již kontroverzní vinohradský komplex budov Federálního ministerstva paliv a energetiky i centrálního dispečinku Tranzitního plynovodu z let 1967 až 1976. Transgas, který navrhl Jiří Eisenreich, Václav Aulický, Jiří Malátek, Ivan Loos a Karel Falk. Stál na Vinohradské třídě čp. 325/8, ale již zanikl.

Výrazným představitelem brutalistní architektury na Novém Městě pražském je budova Urologické kliniky v ulici Ke Karlovu čp. 459/6, postavená v letech 1971 až 1976 podle projektu Vratislava Růžičky a Borise Rákosníka. Nedaleko v ulici Na bojišti čp. 1452/5 se nachází Centrální dispečink městské hromadné dopravy od Vratislava Růžičky, Evy Růžičkové a M. Špačka (1971-1978), který však svojí výškou zásadně narušil panorama Prahy.

Ve vinohradském parku Folimanka stojí stejnojmenná sportovní hala čp. 66, 2490/2, postavená v letech 1973 až 1977 podle projektu architekta Jiřího Siegela.

V pozdním brutalistickém stylu navrhli Aleš Moravec a František Novotný Administrativní budova metra na nároží novoměstských ulic Na Moráni a Gorazdova čp, 360/3 (1981–1989), a Jan Hančl dům Vojenských staveb v ulici Boženy Němcové čp. 1881/5, postavený v letech 1982 až 1984.

Brutalismus se tedy podepsal i na architektonické podobě naší městské části, a to jak na Vinohradech, tak i na Novém Městě.