Klasicistní architektura v Praze 2 (Nové Město)

Klasicismus

Vznik tohoto slohu se váže k druhé polovině 18. století a souvisel nejen se společenskými a hospodářskými změnami, ale i s vykopávkami v Pompejích a Herculaneu, tedy v italských městech zničených výbuchem Vesuvu roku 79 po Kristu. Klasicismus navázal na pozdní barok a architekturu opanoval přibližně mezi léty 1750 až 1850.

V pražském prostředí patřily k nejranějším klasicistním realizacím tereziánská přestavba Pražského hradu, dokončená roku 1775, Stavovské divadlo od Antonína Haffeneckera (1781–1783) a budova Filosofického sálu Strahovské knihovny z roku 1783, navržená Ignácem Palliardim. Za jednu z nejvýznamnějších realizací v českém prostředí lze označit zámek Kačina poblíž Kutné Hory, budovaný v letech 1802 až 1822.

Klasicistní architektura v Praze 2

Již v letech 1787 až 1790 došlo k založení Všeobecné nemocnice, zřízené v prostorách bývalého ústavu šlechtičen v ulici U nemocnice čp. 499 podle projektu architekta Františka Leonarda Antona Hergeta. Tentýž architekt adaptoval roku 1789 kanovnickou residenci v Apolinářské ulici čp. 447 pro potřeby pražské porodnice. Kolem roku 1790 proběhla raně klasicistní přestavba domu "U Charvátů“ v  Apolinářské ulici čp. 439 a stavba tím získala luisézní fasádu.

Z roku 1833 pochází dům „Šubrtovský“ na nároží ulic Kateřinské i Pod Větrovem čp. 495 a v letech 1834 až 1835 prošel klasicistní přestavbou dům „U bílého beránka“ na Karlově náměstí čp. 555. Johann Fiala navrhl přestavbu nájemního domu v  Kateřinské ulici čp. 485 (1835–1837) a prakticky ve stejném období, konkrétně roku 1834, vznikla na Novém Městě pražském poblíž Ječné ulice strojírna Davida Evanse a Josepha Lee. Výše zmíněná Všeobecná nemocnice prošla v letech 1839 až 1851 další úpravou s rozšířením.  V této čtvrti též vznikl roku 1840 nájemní dům, postavený v Ječné ulici čp. 1317 podle projektu Johanna Heinricha Frenzela.

Na Královských Vinohradech roku 1838 klasicistně přestavěl a rozšířil usedlost Vondračka baron Jakub Wimmer, který ji koupil roku 1797. V obci též vznikl kolem roku 1840 jako součást usedlosti Kanálka klasicistní obelisk, dodnes zdobící Riegrovy sady.

Roku 1841 došlo z podnětu purkrabího Karla Chotka k prodloužení Vratislavovy ulice serpentinou k vyšehradské pevnosti a v té souvislosti vznikla v barokních hradbách i nová Cihelná brána, připomínající francouzskou architekturu revoluční éry.

V pozdním klasicismu navrhl Jan Zika ve Vyšehradské ulici dům „U sv. Václava“ čp. 419, postavený roku 1844, a téhož roku vyrostla ve Zderazské čtvrti budova Svatováclavských lázní. Johann Heinrich Frenzel navrhl v nedaleké ulici Na Zderaze klasicistní budovu školy čp. 270 a nájemní dům čp. 271. (1846–1847). Z roku 1852 pochází dům „U Kozolupských“ ve Vyšehradské ulici čp. 426.

Klasicismus se tedy výrazně podepsal na architektonické podobě naší městské části, a to nejen na Novém Městě, ale i na Vyšehradě a Vinohradech.