Architektura rané moderny v Praze 2 (Vyšehrad)

Raná moderna

Tento styl silně ovlivnila holandská, resp. nizozemská, anglická i americká architektura, a to jak z hlediska výrazu, tak i vnitřních dispozic. Jako vzor sloužily například stavby, které navrhli Holanďan Henrik Petrus Berlage nebo slavný americký architekt Frank Lloyd Wright. Ve středoevropském prostoru měl silný vliv architekt Otto Wagner, který pedagogicky působil na vídeňské Akademii výtvarných umění a studovalo u něj mnoho architektů z českých zemí.

Jako zakladatel moderní české architektury bývá pokládán Wagnerův žák Jan Kotěra, z jehož díla je nutno uvést především Muzeum v Hradci Králové (1909–1913), projektované v letech 1905 až 1908. Kotěra však také několik významných moderních staveb navrhl na Královských Vinohradech a Novém Městě pražském a z jeho dalších staveb rané moderny patří k nejzajímavějším Urbánkův obchodní dům, zvaný Mozarteum, v Jungmannově ulici (1911-–1913).

Tento obsah se nachází v jedné z našich her Přiřazování - Architektonické slohy (2)

Vyzkoušejte si Vaše znalosti v některé z našich her

Hrát

Architektura rané moderny v Praze 2

Na Královských Vinohradech vznikly v letech 1908 až 1909 dvě stavby, které navrhl Jan Kotěra ve stylu rané moderny. Zde užil typické znaky tohoto slohu, jako kombinaci cihlového pohledového zdiva s drásanou omítkou nebo schodišťovou halu v interiéru. Jde o jeho vlastní vilu v Hradešínské ulici, která však stojí na území Prahy 10, a Laichterův dům v  Chopinově ulici čp. 1543. Z roku 1909 pocházejí dvě sousední stavby čp.1556 a čp. 1564 v téže ulici, které vyprojektoval Kotěrův žák Bohumil Waigant. Všechny tři domy vytvářejí u Riegrových sadů mimořádně pozoruhodnou skupinu moderní architektury.

Na Novém Městě pražském navrhl Kotěrův mladší spolužák z Wagnerovy vídeňské Akademie František Roith na Rašínova nábřeží dům čp. 382, postavený v letech 1911 až 1912. Ještě dál se k ideálu přísnosti přiblížil Kotěrovi velice blízký architekt Otakar Novotný, od něhož pochází vila Františka a Zdeny Sequensových z let 1912 až 1913, která stojí ve vyšehradské Libušině ulici čp. 48.

Raná moderna se tedy podepsala i na architektonické podobě naší městské části, a to jak na Vinohradech, tak i na Novém Městě a pod Vyšehradem.