Domy čp. 2042/7 a čp. 2045/1 se sochami plavců (Nové Město)

Domy v Ladově ulici

Severní stranu Ladovy ulice zaujímá několik činžovních domů, které postavil stavitel a architekt František Hodek v roce 1925 pro Obecně prospěšné stavební a bytové družstvo pro Vyšehrad a okolí. Jejich výzdoba nám nechává názorně nahlédnout do života na staré Vltavě. Především je to dvojice soch plavců – Podskaláků na rohu ulic Pod Slovany a Ladovy (č.p. 2042-II/7) a Ladovy a Podskalské (č.p. 2045-II/1). Jejich autorem je sochař Jaroslav Brůha (1889–1969). Na domě č.p. 2042-II/7 vidíme sochu plavce se stočeným lanem přes levé rameno. Pro sochu stál modelem praporečník spolku Vltavan Josef Tesárek (1874–1946). Jejím protějškem na domě č.p. 2045-II/1 je mohutně nakročená postava plavce s bidlem při odrážení voru.

Také ostatní domy v ulici si zaslouží naši pozornost. Na domě č.p. 2044-II/3 si všimněme sgrafita, které zachycuje výjev běžný ještě ve 30. letech 20. století: ženu peroucí prádlo a chlapce, který právě dokončil koupání ve Vltavě na náplavce pod Emauzským klášterem. Klášter je zde vyobrazen ještě v podobě, kterou měl do náletu v roce 1945, tedy s dvěma novogotickými věžemi. Námětem obdobného sgrafita na sousedním domě č.p. 2043-II/5 je koupání u Císařské louky naproti Vyšehradu, z kterého rozeznáme Libušinu lázeň.

Architekt

František Hodek byl yvšehradským architektem a stavitelem. Na Vyšehradě se narodil 28. ledna 1870 a zde také 14. listopadu 1952 zemřel. Projektoval a stavěl domy nejen četné domy na Vyšehradě a Novém Městě, ale i po celé Praze.

Ladova ulice je pojmenována po malíři Josefu Ladovi (1887–1957), který bydlel v domě č.p. 2045/1, jak připomíná jeho busta. Původní název ulice „V ohradách“, platný od vzniku ulice v r. 1925 do r. 1961, připomínal někdejší dřevařské ohrady, které stávaly v těchto místech. Na domě č.p. 2042/7 je umístěna pamětní deska nositele Nobelovy ceny Jaroslava Heyrovského (1919-1950), dalšího slavného obyvatele této ulice.