Proboštství Křižovníků Božího hrobu (klášter Na Zderaze) (Nové Město)

Klášter řádu křižovníků – strážců Božího hrobu tvořil celek se zaniklým kostelem sv. Petra a Pavla v místech dnes ohraničených ulicemi Na Zderaze, Na Zbořenci a Odborů. Byl to jediný klášter tohoto řádu v českých zemích. Dnes je zde areál ČVUT, jehož součástí je budova probošství.

Historie

První zmínky o zderazském kostele pocházejí z roku 1090. Údajně jej založil jeden z družiníků krále Vratislava jménem Zderaz, který by měl být v kostele i pochován. Místní název je tedy odvozen od jeho jména. Roku 1190 sem byli přivedeni Křižovníci – strážci Božího hrobu Jeruzalémského. Ti v druhé polovině 13. století vybudovali nový kostel a konventní budovy. Oltáře byly vysvěceny roku 1276, loď ovšem nebyla dokončena ani roku 1295, kdy byly stále na dostavbu vybírány odpustky. Roku 1393, kdy byl areál celého konventu začleněn do nitra městské zástavby, proběhla nová výstavba. Jen krátce poté křižovnické probošství zaniklo během husitských bouří, po nichž nefungoval v takové míře, jako dříve. Vzestup zaznamenali Křižovníci až po bitvě na Bílé hoře, kdy v konventu žilo 84 řeholníků. Výstavba nového kostela byla zahájena až roku 1715.

Až od roku 1750 řeholníci vlastnili potřebné prostředky pro přestavbu probošství, kdy kanonii vedl pouze jeden administrátor. Ke zrušení kanonie došlo roku 1784, kdy ještě obytné budovy nebyly zcela dokončeny. V této době poskytoval budovy náboženský fond armádě jako vojenské kasárna. Roku 1898 byl areál odkoupen Českým vysokým učením technickým, které jej až na budovu probošství celou zbouralo. Na budově stojí napsáno, že byla využívána Českým polytechnickým ústavem Království českého (nyní České vysoké učení technické) od roku 1870.

Popis

Půdorys původního gotického kostela byl tvořen dvěma poli a užším polem presbytáře s půlkruhovým závěrem. Z gotických konstrukcí se zachovala pouze část zdi u jižní části budovy.

Dvoutraktová budova na obdélném půdorysu je tvořena dvěma patry. Hlavní průčelí vedoucí na zderazské náměstíčko je tvořeno jedenáctiosou fasádou se středovým trojdílným rizalitem s trojúhelným hladkým štítem, ve kterém se nachází nápis 1756 zřejmě jakožto datum zahájení stavby.

K průjezdu, který je klenut třemi plackami, přiléhá původní barokní schodiště. Za průjezdem dále se nachází po stranách původně průběžná chodba.