Kristian Kodet: Náhrobek Waldemara Matušky, Vyšehradský hřbitov, hrob č. 11-63 (Vyšehrad)

Kristian Kodet se na svou uměleckou dráhu vydal roku 1963, kdy krátký čas pracoval jako výtvarník v Městských divadlech pražských. Poté odešel na studium do Bruselu na uměleckou akademii  Académie des Beaux Arts. Po návratu z Bruselu již začal vystavovat svá díla. Po roce 1968 žil v emigraci nejprve ve Švýcarsku, v roce 1970 se vrátil do Čech, aby v roce 1979 vycestoval  do USA, kde našel nový domov na Floridě, stejně jako Waldemar Matuška.  V Americe pokračoval v malířské tvorbě a uskutečnil řadu samostatných výstav. Kristian Kodet je mezinárodně uznávaný umělec, jehož díla jsou zastoupena v galeriích a soukromých sbírkách v Bruselu, Paříži, Ženevě, Vídni, Curychu, New Yorku, Torontu, Otavě, Washingtonu a v dalších centrech kultury. Do Čech se vrátil po tzv. Sametové revoluci v roce 1990. Své sedmdesátiny oslavil za velké pozornosti médií na Novoměstské radnici v Praze 2. Ve Velkém Meziříčí vybudoval na náměstí v bývalém šlechtickém luteránském gymnáziu Muzeum Kodet, kde jsou vystavena díla nejen Kristiana Kodeta, ale i jeho děda a otce.

Waldemar Matuška se narodil na Slovensku jako Vladislav Matuška. Jeho matka byla rodačkou z Vídně, otec byl Pražák. Waldemar prožíval dětství v Praze, sklářem se vyučil v poděbradských sklárnách Bohemia. V roce 1975 si nechal jméno úředně změnit na Waldemara. Matuška se potřetí oženil se zpěvačkou Olgou Blechovou, s níž pak sdílel uměleckou dráhu. Pěveckou a divadelní kariéru zahájil v hudebním klubu Reduta, od roku 1960 se stal hercem a zpěvákem divadla Semafor a v roce 1962 odešel do divadla Rokoko. V roce 1962 se stal prvním vítězem ankety Zlatý slavík a tento úspěch zopakoval v roce 1967. Od roku 1972 začal spolupracovat se skupinou K. T. O. (Kamarádi táborových ohňů). Často vystupoval v televizních pořadech. V roce 19820 byl jmenován zasloužilým umělcem. V září 1986 po koncertním turné po USA si Matuškovi podali v Americe žádost o azyl a usadili se na Floridě. Útěk Matuškových nesl komunistický režim velice těžce. Byl mu odebrán titul zasloužilého umělce a přes noc se stal zakázaným zpěvákem. Po tzv. Sametové revoluci vlast opakovaně navštěvovali. Waldemar Matuška zemřel na Floridě na zápal plic a následné selhání srdce.

Pohřeb se konal 18. června 2009 v Praze a zúčastnilo se jej kolem dvanácti tisíc lidí. Náhrobní kámen navrhl Kristian Kodet. Jednoduchý náhrobek z finské dočervena zbarvené žuly nese pouze zpěvákovo jméno, obrys kytary a nápis Sbohem lásko. Na hrobě je pak ještě na leštěném kamenném kvádru faksimile Matuškova podpisu.

Kristián Kodet se ke svému návrhu Matuškova náhrobního kamene vyjádřil pro ČTK: "Já jsem se s Waldemarem znal od šestnácti let, v té jednoduchosti a tvrdém šutru je to důstojná vzpomínka, která tady bude nadlouho. Walda byl velikán, který si zaslouží být na Slavíně.“ (Poznámka hnidopicha: W. Matuška je pochován na Vyšehradském hřbitově, ale nikoliv na Slavíně)