Novoměstské opevnění – Bastion XXXI U Božích muk (Nové Město)
Pamětní deska podrobně popisuje vznik gotických hradeb a také barokního bastionu a jejich rekonstrukci.
Karel IV. založil Nové Město v roce 1348 a hned jej dal obehnat zdí dlouhou necelých 3 ,5 km, která vedla od Vyšehradu přes Karlov až k Poříčí a byly v ní umístěny čtyři brány a vysoké věže. Hradby vedly od Vyšehradu přes Ostrčilovo náměstí, kde překlenuly Botič, potom se mírně stáčely k východu směrem ke Karlovu, dále šly zhruba Sokolskou třídou, pak Mezibranskou ulicí k Národnímu muzeu a dále k ohybu ulice Na Florenci a k Těšnovu. Systém tohoto opevnění dokonale plnil svou roli ochrany města, a proto se hradby nemusely přestavovat, jen se doplňovaly a zdokonalovaly. Prověřily je boje a války, první již v r. 1420 při bojích vyšehradské posádky s pražany během husitských válek. Z bastionu U Božích muk je nyní na Vyšehrad velmi dobře vidět.
Během druhé poloviny 15. století a v 16. století vzhledem k déle trvajícímu míru zůstaly hradby i brány nevyužity a chátraly. Zdivo se pozvolna rozpadávalo, dřevěné ochozy ztrouchnivěly a příkopy se plnily smetím i hnojem a dokonce leckde byly společně s parkánem pronajímány na zahrádky s altány. Po vypuknutí třicetileté války (1618–1648) bylo původní opevnění města posíleno, na levém břehu Vltavy vyrostlo 24 hliněných bastionů (výběžků) a na novoměstské straně pět. Po válce byla zahájena výstavba nového opevnění s bastiony, příkopy a valy. Začala v květnu 1621 na Vyšehradě pod vedením plukovníka Innocenza hraběte Contiho. Ten načrtnul i situační plán opevnění s bastiony a mezi Vyšehradem a Karlovem navrhl vybudovat hráz, která by v době nebezpečí umožnila zadržet vody Botiče, následně zatopit údolí, a tak vytvořit nepříjemnou překážku. O třicet let později, v roce 1653, se císař Ferdinand III. rozhodl obehnat hlavní město království novými hradbami a přeměnit ho v pevnost. Proto vzniklo postupně 40 bastionů a deset dalších bran a délka hradebních zdí dosáhla téměř 17 km. Na další, údajně lepší verzi opevnění pracoval Contiho podřízený a později jeho nástupce, Giuseppe Priami z Roverata. Podle jeho projektu tvořila základní článek pevnostní soustavy pětiboká hradba vybíhající do příkopu nebo předpolí. Tyto bastiony propojovala rovná chodba (kurtina). Barokní hradby byly posunuty podle terénu blíž nebo naopak dál od středověkého opevnění. Základy se kopaly současně s násypem celé linie předsunutých výběžků, čili bastionů a spojovacích hradeb mezi nimi (kurtin). Nejprve se vyzdila celá armatura této linie a poté se dodatečně opatřila hliněným valem. Násyp se obkládal drnem a na jeho vrchu se stavěly palisády. Mezi bastiony byly zařazeny brány, v případě Nového Města se některé shodovaly s těmi původními.
Bastionu U Božích muk předcházely na konci 17. století na Novém Městě bastiony č. 29 zasvěcený sv. Kateřině a bastion č. 30 zasvěcený sv. Karlu Velikému.
V letech 2010–2011 byl bastion U Božích muk zcela zrekonstruován. Je z něj neočekávaně pěkný výhled nejen na Vyšehrad, ale i na Malou Stranu. Pamětní deska je umístěna na nároží Horské ulice a vstupu do prostoru bastionu.
Název: Novoměstské opevnění – Bastion XXXI U Božích muk
Umístění: Horská
Text na desce: Základní kámen k Novému Městu pražskému, položený 26. března 1348, souvisel bezprostředně s výstavbou novoměstského opevnění. Hradby se táhly od vltavského břehu na sever, kolem Petrské čtvrti k jihu až do zlomu v opevnění při klášteře na Karlově, tj. na nejvyšším místě Nového Města. Odtud vedly jihozápadním směrem do údolí Botiče a poté na Vyšehrad. Úsek hradby od Karlova k Botiči je jedinou dochovanou částí gotického opevnění. Po roce 1648 bylo rozhodnuto vybudovat zcela nové opevnění Nového Města. Nejdříve byl vystavěn „neúplný bastion“ u „Božích muk“, pak kolem r. 1700 vlastní bastion Karlov. Na počátku 19. století došlo k proměně valů hradeb a bastionů na parky, promenády a vyhlídková místa. Po vyhlášení Prahy svobodným městem bylo od roku 1875 bouráno opevnění až na úsek dochovaný kolem dnešního Karlova. Novoměstské hradby se dočkaly obnovy v letech 2001–2006. Vysoké nároky na jejich rekonstrukci vycházely z kulturního významu památky, nacházející se na území Pražské památkové rezervace pod ochranou UNESCO. Velká část fortifikace byla před zahájením opravy v havarijním stavu. Bastion č. XXXI nebyl pro novodobé navážky suti a náletovou zeleň přístupný veřejnosti. V roce 2007 Městská část Praha 2 vyhlásila veřejnou architektonickou soutěž o návrh řešení revitalizace objektu č.p. 1751/II a bastionu č. XXXI novoměstského opevnění. V letech 2010–2011 následně proběhla celková obnova tohoto území financovaná městskou částí. Vítězný návrh je dílem architektonické kanceláře MCA atelier s.r.o.
Provedení: kovová deska s bílým písmem
Rok instalace: 2011
Datum vytvoření: 4.5.2020 20:04
Zašlete nám zpětnou vazbu k tomuto heslu. Líbí se Vám toto zpracování? Máte návrh na změnu?
Zpětná vazba