Leopoldova brána, V Pevnosti (Vyšehrad)

Barokní Leopoldova brána je považována ze všech vyšehradských bran za nejkrásnější. Aby taky ne, když ji pravděpodobně projektoval Carlo Antonio Lurago a vystavěl po roce 1653 Giovanni de Capauli, novoměstský občan evropského formátu, který se, mimochodem, 20. října 1647 oženil s Kateřinou Sedlářovou (Sedlatzowou). Připomeňme jenom, že Ital Carlo Lurago je podepsán pod mnoha stavebními klenoty v Praze, na Starém Městě navrhl například Klementinum nebo na Novém Městě kostel sv. Ignáce z Loyoly na Karlově náměstí. Leopoldova brána se nestala nikdy plnohodnotnou součástí opevnění, vždyť v ní chybí jakékoliv zázemí pro vojenské obránce. Pouze chodbička v desetimetrové výšce propojuje zadní stěnu s dvěma čelními střílnami. Brána byla zazděna (uvádí se, že za Napoleonských válek) a zprůjezdněna byla až po otevření Nové brány a dobudování Vratislavovy ulice. Brána získala jméno po tehdejším vládnoucím panovníkovi Leopoldu I.

Na rozdíl od ostatních vyšehradských bran se Leopoldova brána honosí reprezentativní podobou s bohatou kamenickou výzdobou. Na vrcholu štítu se nachází říšská orlice a na křídlech brány dvojice ležících lvů. Uprostřed štítu je rakouský erb, pod ním dva štíty prázdné. Vedle hlavního průjezdu jsou v bráně dva menší průchody pro pěší.