Zdeněk Mančal (Vinohrady)

Zdeněk Mančal, rodák z Litomyšle, v mládí sportoval, házel oštěpem a hrál házenou za Vinohrady. Věnoval se i divadlu a loutkoherectví. Po maturitě pracoval jako vychovatel. Od března 1939 byl zapojen do ilegálního domácího odboje. V roce 1940 nastoupil do rozhlasu, kde pracoval až do února 1948.

V sobotu 5. května 1945 vyslal do éteru hlášení „Je sechs hodin“ Tím dal signál a odstartoval Pražské povstání a boje o rozhlas. Okamžitě s kolegy zahájil opatření v samotném rozhlase, znemožnil přístup do studia své německé kolegyni a strhávali ze zdí a dveří cedulky, aby se němečtí vojáci v budově neměl podle čeho orientovat. V budově se začalo střílet. Ve 12:33 začal rozhlas volat: „Prosíme českou policii, voláme české vojsko, voláme všechny Čechy na pomoc do Českého rozhlasu. Přijďte co nejdříve!“. Bojovalo se v budově rozhlasu i v okolí.

Když 6. května večer bomba poškodila vysílací techniku, Zdeněk Mančal se s kolegy přesunul do záložních studií ve Strašnicích a v Husově sboru na Vinohradech. Z Husova sboru se vysílalo od 7. do 9. května 1945. Dne 9. května v brzkých ranních hodinách Zdeněk Mančal z Husova sboru oznamuje, že jednotky Rudé armády vstoupily na území osvobozené Prahy. Tato věta se slovem „osvobozené“ a jeho zásadovost se mu patrně staly osudnými.

V prvních letech po válce byl národním hrdinou a jezdil po besedách a přednáškách hovořit o rozhlasu a Pražském povstání. Angažoval se rovněž v Československé straně národně-socialistické v oblasti kultury. Po únoru 1948 se však stal pro komunistický režim nepohodlným. Jako nepřítel lidově demokratického zřízení“ musel milovaný rozhlas opustit. Byl obžalován z vlastizrady, odsouzen na tři roky za neoznámení úmyslného trestného činu. Trest vykonával na Borech a v nechvalně proslulých jáchymovských dolech. Podle vzpomínek svých spoluvězňů si i zde zachoval svůj pověstný šarm a noblesu.

Po propuštění se živil manuálně jako stavební dělník a skladník. V roce 1968 se pokusil do rozhlasu vrátit. Návrh na Mančalovo očištění podal rozhlasové rehabilitační komisi jeho dávný kolega Miloslav Disman. Naději na návrat spravedlnosti však zhatila sovětská invaze v srpnu téhož roku. Zlomený Mančal umírá předčasně v zapomnění ve věku pouhých 62 let. Jeho ostatky jsou uloženy v kolumbáriu Husova sboru na Vinohradech, odkud vysílal.

Zdeněk Mančal žil na Vinohradech v Moravské čp. 1387/45. V roce 2017 byla za přítomnosti jeho dcery Dagmar Suché na domě odhalena pamětní deska.

DOPORUČUJEME: Prohlédněte si poznávací vycházkovou trasu Rozhlas za Pražského povstání