Alexej Fried (Vinohrady)

V rodném Brně studoval gymnázium a poté na tamní konzervatoři hudbu na klavír a kompozici (1945-1947). Ve studiu skladby pokračoval na pražské konzervatoři (1947-1948, u Emila Hlobila) a na Akademii múzických umění (1948-1953, u Pavla Bořkovce). Již na gymnáziu založil studentský orchestr Alex’ Boys, který řídil a hrál v něm na trubku. Hrál též v různých tanečních orchestrech. V roce 1944 byl nacisty jako tzv. židovský míšenec uvězněn a zbytek války strávil v pracovním táboře v Postoloprtech u Loun. Po skončení války založil a vedl zábavní orchestr v Brně, v průběhu studií na HAMU stál v čele Lidového souboru pražské konzervatoře, poté Orchestru Jaroslava Ježka a Velkého estrádního souboru Právnické fakulty UK. V roce 1953 se toto těleso pod názvem Velký taneční orchestr Alexeje Frieda stalo součástí Československého rozhlasu. V letech 1954–1955 byl v rozhlase zároveň hudebním redaktorem.

Od roku 1955 byl ve svobodném povolání a zastával různé vedoucí funkce. Byl mj. tvůrčím tajemníkem Svazu československých skladatelů, 1954–1968 uměleckým ředitelem Mezinárodního jazzového festivalu v Praze, o jehož založení a prosazení se společně s Lubomírem Dorůžkou , Ivanem Poledňákem a dalšími zasloužil. V letech 1964–67 byl uměleckým ředitelem Armádního uměleckého souboru.

Fried zaujal jako osobitý aranžér jazzových standardů, skládal filmovou a scénickou hudbu, muzikály i populární písně, ale ve své hlavní kompoziční práci se snažil o syntézu vážné a jazzové hudby, podobně jako brněnský skladatel Pavel Blatný. Toto bylo mj. označováno jako „třetí proud“ (dnes se užívá též pojmem „crossover“). Friedovy skladby byly uváděny jak symfonickými orchestry, tak špičkovými jazzovými a tanečními orchestry. Z našich orchestrů to byly zejména orchestry Karla Vlacha a Gustava Broma, ale i komorní a symfonická tělesa působící v oblasti vážné hudby..

Z kompozic spíše jazzových lze uvést mj. Dialog pro dva altsaxofony a big band , Jazzový koncert pro klarinet a big band ,  Moravská svatba , Slunovrat , Koncert pro big band). Skladbami na pomezí jazzu a vážné hudby jsou např. Trojkoncert pro flétnu, klarinet, lesní roh a orchestr , Kvintet pro Barok Jazz Kvintet či Sidonie pro trubku a big band, kterou nahrál i orchestr jazzového trumpetisty Dona Ellise z USA. Ve sféře hudby vážné vytvořil řadu skladeb koncertantních, např. Gotický koncert pro komorní orchestr , Quernica - kvintet pro sopránsaxofon a smyčcové kvarteto , Trojkoncertino pro hoboj, klarinet, fagot, smyčce a bicí nástroje a další, ale i komorních, např. Tympanon, trio pro housle, sopránsaxofon a klavír , Panem et circenses, hudební obraz pro flétnu, sopránsaxofon, lesní roh a orchestr aj.

Četné Friedovy skladby byly hrány v zahraničí na jazzových festivalech a na koncertech v USA , Německu , Švýcarsku , Španělsku a dalších evropských zemích, nahrávány na gramofonové desky, vydávány tiskem. V roce 2002 udělil Český rozhlas Brno Alexeji Friedovi Cenu Gustava Broma za mimořádný vklad k vývoji a úrovni českého jazzu.

Alexej Fried bydlel v Praze 2 na Vinohradech, v  Šubertově ul. čp 1273/ 6.