Stanislav Jandík. Zdroj: archiv P. Jandíka

Stanislav Jandík (Nové Město)

pseudonymy Jiří Lavír, Václav Tůma aj.

Spisovatel, grafik a redaktor.

Narodil se 14. května 1902 v Praze, zemřel 1. srpna 1970 v Praze

Stanislav Jandík se narodil v chudé pražské rodině. Vyučil se v tiskárně grafikem a pracoval v různých tiskárnách. Byl členem dělnické odborové organizace Grafická beseda. V době, kdy byl bez zaměstnání se živil ilustrováním, návrhy plakátů, zhotovováním rytin a podobně. Vystudoval střední školu – reálku, poté navštěvoval odborné kurzy Umělecko-průmyslové školy v Praze a Školy uměleckých řemesel v Brně. Pracoval jako redakční malíř v časopisech Ruch a Nový lid. Od roku 1931 byl v redakci časopisu Zlín.

Jako redaktor Lidových novin v Praze nastoupil v roce 1935 a začal zároveň pracovat v nakladatelství Volná myšlenka, kde vydal práci Masaryk na Valašsku, o jeho boji za poslanecký mandát v roce 1907, a knihu Železní tovaryši, obsáhlé dílo o Tomáši Baťovi.

Po obsazení Čech a Moravy nacisty odešel z novin a začal pracovat v nakladatelství Čin v Praze. Rok 1940 byl jedním z jeho nejplodnějších. Vyšly mu knihy o Tomáši Baťovi, Petru Augustinu Šlechtovi a Františku Křižíkovi, za jeho dvě statě zařazené do souborného díla Bezručův hlas mu osobním dopisem poděkoval Vladimír Vašek alias Petr Bezruč. Za druhé světové války se zapojil do nekomunistického protifašistického odboje. Po květnu 1945 byl činný jako spisovatel. Vydal knihy o T. G. Masarykovi a o Janu Nerudovi, za jejichž „křišťálově čistý styl“ byl oceněn odbornou kritikou.

V roce 1949 vydal knihu Čaroděj houslí o světoznámém houslistovi Janu Kubelíkovi. V této knize razil nové cesty reportážní beletrie. Na knize pracoval již za války. Její vydání však provázely potíže způsobené změnami v nakladatelském podnikání a distribuci po roce 1948.

V roce 1950 vycházel v časopise Květen pod pseudonymem Václav Tůma jeho román Země duní. Román z prostředí začátků dělnického hnutí byl v roce 1966 vydán pod názvem Zářící pochodeň.

Zřejmě od roku 1951 byl v invalidním důchodu. Po vydání knihy Čaroděj houslí, jej oslovily dcera Jana Kubelíka Anita a vdova Marianna kvůli nesouhlasu s některými pasážemi knihy. Nicméně, vše se podařilo urovnat a v letech 1951 až 1953 dělal Stanislav Jandík Anitě Kubelíkové sekretáře. Pomáhal jí bojovat s úřední mašinérií tehdejšího režimu, včetně problémů spojených s dědictvím po jejím otci, který byl v nemilosti režimu i kvůli emigraci Rafaela Kubelíka. Jandík si přivydělával též externí spoluprací s časopisy Květen a Přátelství a brigádou v tiskárně Pštrossova, kde se před mnoha lety vyučil. Přitom pracoval na rozšířené verzi knihy Čaroděj houslí pod názvem Vavříny i trny, kterou dokončil v roce 1970.

Stanislav Jandík byl kritikou uznávaným průkopníkem spisovatelské metody umělecké reportáže, jejíž styl přizpůsoboval zpracovávanému tématu a osobnosti. Ač volil beletristickou formu, zůstával věrný faktografii.

Stanislav Jandík bydlel na Novém Městě v domě Myslíkova 2020/4. Anita Kubelíková, jíž dělal svého času sekretáře, žila na Vinohradech v domě Blanická 13.

Pozn.: Zpracováno s využitím podkladů Petra Jandíka, syna Stanislava Jandíka.

Galerie: 
S. Jandík: Čaroděj houslí, obálka knihy
S. Jandík: T.G.M. v Lánech, obálka knihy
S. Jandík: Tomáš Baťa - Železní tovaryši, obálka knihy
Narození
14.5.1902
Úmrtí
1.8.1970 (68 let)
Katastrální územíDatum poslední aktualizace: 29.12.2022 21:43
Datum vytvoření: 28.11.2022 23:45

Zašlete nám zpětnou vazbu k tomuto heslu. Líbí se Vám toto zpracování? Máte návrh na změnu?