Jarmila Novotná

Jarmila Novotná (Vinohrady)

Světově proslulá operní pěvkyně, sopranistka. Narodila se a vyrůstala na Královských Vinohradech, dlouhodobě úspěšně působila i v Metropolitní opeře v New Yorku.

Narodila se 23. září 1907 v Praze (Královské Vinohrady), zemřela 9. února 1994 v New Yorku.

Jarmila Novotná se narodila na Královských Vinohradech ve Slezské ulici v rodině krejčího Josefa Novotného a matky Josefy, roz. Zajíčkové. Rodina se zakrátko přestěhovala do Rubešovy ulice č. 15, kde Jarmila a její starší sestra Pavla vyrůstaly. Otec brával dcery do Vinohradského Sokola, kde nejen cvičili, ale také zpívali. Ve svých sedmi letech Jarmila poprvé zpívala před veřejností a ve čtrnácti hrála v divadelním kroužku Sokola. Jarmilin hudební talent rozpoznala i učitelka ze školy Na Smetance, kam budoucí pěvkyně a herečka docházela v letech 1913-1915. Vlastenecká a kulturně aktivní rodina často chodila do divadla, Národního i Vinohradského. Nedaleko, v Anglické ulici, bydlel i pěvec Václav Ludikar, který Jarmile udílel první rady.

V roce 1922 Jarmila vystoupila v ochotnickém představení Sokola ve Vinohradské zpěvohře, operetní scéně nazývané podle majitele Pištěkárna. Divadelník Jára Kohout (mj. též vinohradský Sokol) si všiml jejího talentu a pozval ji do Studentské scény, divadélka, které provozoval s přáteli. Ve studiu pokračovala v dívčím gymnáziu Minerva a dál se intenzivně věnovala zpěvu a herectví. V roce 1922 přijala nabídku na účinkování v Národním divadle. O dalším směřování k opeře rozhodlo setkání s  Emou Destinnovou v roce 1923, ke které mladá zpěvačka několik měsíců docházela na hodiny. Ve studiu zpěvu pak pokračovala u barytonisty Jana Hilberta Vávry, který jí zařídil první účinkování v opeře, v roli Violetty při uvedení Verdiho Traviatty v divadle v Lounech.

Další postup nabral spád. Šéf opery Národního divadla Otakar Ostrčil nabídl mladé pěvkyni roli Mařenky ve Smetanově Prodané nevěstě a později v dalších rolích. Záhy si získala přízeň pražského publika, nicméně se vydala s podporou prezidenta T. G. Masaryka ještě studovat zpěv v Miláně. Studia zakončila provedením role Gildy z Verdiho Rigoletta ve veronské Aréně. Otevřel se jí svět a v roce 1929 získala prestižní angažmá v Berlíně od slavného dirigenta Oty Klemperera. Zpívala i soudobou tvorbu a spolupracovala s režisérem Maxem Reinhardtem.

Dne 16. července 1931 se provdala za šlechtice Jiřího Daubka (1890–1981), se kterým měla dceru Jarmilu (* 1932) a syna Jiřího (* 1938). Jejím novým domovem se stal zámek Liteň u Berouna.

Po nástupu fašismu přijala angažmá ve Vídni. Vystupovala i na Salcburském festivalu a spolupracovala s dirigentem Arturem Toscaninim.

V březnu 1939 se s manželem a oběma dětmi vydala do New Yorku. Zde se stala sólistkou Metropolitní opery, kde působila až do roku 1956. I z exilu v USA během války Jarmila Novotná jako příkladná patriotka podporovala svým uměním český národ: podílela se na akcích propagujících Československo, své koncerty končila československou hymnou. Prosadila, aby bylo libreto Prodané nevěsty přeloženo do angličtiny, nechtěla zpívat německy. Pod titulem Lidické písně nahrála v roce 1942 české lidovky za klavírního doprovodu Jana Masaryka, byla předsedkyní čs. divize Amerického Červeného kříže, zpívala pro zraněné vojáky.

V poválečném období se na krátký čas vrátila do Čech a vystoupila na slavnostním koncertě v Národním divadle. Znovu přijela do vlasti na koncertní turné v roce 1947. V témže roce hrála v protiválečném americko-švýcarském filmu Poznamenaní, který režíroval Fred Zinnemann. Ve filmu hrála matku, která hledá svého syna ztraceného během druhé světové války. Dětskou roli jejího syna zde ztvárnil český chlapec  Ivan Jandl, který za svoji dětskou roli ve filmu získal prvního českého Oscara.

Liteňský zámek byl po válce poničen ruskými vojáky a v roce 1948 konfiskován. Únorový puč tak znovu připravil rodinu o domov a majetek, proto se vrátila zpět do USA. Rolí Cherubína ve Figarově svatbě se s operní činností rozloučila a vrátila se s manželem do Vídně, kde žili až do jeho smrti v roce 1981. Na Čechy ovšem nezanevřela a v roce 1989 se vrátila, aby aktivně podporovala zdejší hudební život. Založila a dotovala Cenu Jarmily Novotné pro mladé pěvce. Od prezidenta Václava Havla obdržela v roce 1991 státní vyznamenání 4. řádu TGM. I přes složitý osud vydala memoáry s názvem „Byla jsem šťastná“.

Jarmila Novotná zemřela pokojně 9. února 1994 v New Yorku. Byla pochována po boku svého manžela v liteňské rodinné hrobce. V Národním divadle je umístěna busta Jarmily Novotné a ČNB vydala u příležitosti jejích nedožitých 100 let bankovku v hodnotě 200 Kč jejím portrétem. Po Jarmile Novotné je pojmenována planetka Novotná a na její počest je v parku zámku Liteň pořádán Festival Jarmily Novotné.

Galerie: 
Jarmila Novotná
Jarmila Novotná
Jarmila Novotná, The Search
Jarmila Novotná: Byla jsem šťastná
Pavel Kosatík: Baronka v opeře
Narození
23.9.1907
Úmrtí
9.2.1994 (86 let)
Katastrální území
Adresa
Rubešova 15
12000 Praha 2
Česká republika
50° 4' 37.632" N, 14° 25' 57.3276" E
Zvětšit mapu
Odkazy a literatura:
Pavel Kosatík: Baronka v opeře, Zámek Liteň, 2015
Jarmila Novotná: Byla jsem šťastná. Machart, 2014
Datum poslední aktualizace: 26.3.2024 22:17
Datum vytvoření: 28.6.2023 21:35

Zašlete nám zpětnou vazbu k tomuto heslu. Líbí se Vám toto zpracování? Máte návrh na změnu?