Vácslav Havel (autor fotografie: Archiv I. M. Havla)

Vácslav Havel (Nové Město)

Stavební inženýr a podnikatel, majitel několika činžovních domů a zakladatel pražského Paláce Lucerna. 

Sdílet

Ing. Vácslav Havel pocházel z dosti skromných poměrů. Jeho předkové byli pražští mlynáři. Vácslavův otec však musel mlýn na Smíchově prodat kvůli dělení majetku v rodině a živil se vážením vagonů na nádraží. Vácslav chodil na reálné gymnázium v Ječné ulici a poté studoval na technice stavitelství. Po smrti otce (1884) školu z existenčních důvodů opustil (titul stavebního inženýra získal až v roce 1917). Zaměstnání si nejprve našel na pražském městském úřadu hospodářském, kde rýsoval plány výstavby dlažeb a kanalizací a sestavoval rozpočty. Na starosti měl také dělníky, kteří dláždili silnice a kopali stoky v oblasti Václavského náměstí či nábřeží prince Rudolfa (dnešní Alšovo). V listopadu 1887 byl na schůzi mistrů dlaždičských přijat za člena; první velkou zakázku získal v Lomnici nad Popelkou. Koncem osmdesátých let 19. století vybudoval s kamarádem první umělé kluziště na dnes již neexistujícím Primátorském ostrově v Praze.

V následujícím desetiletí založil stavební kancelář a spolupracoval s kolegy, kteří měli stavební oprávnění (např. stavitelé František Niklas či Josef Čámský). Podle vzpomínek staršího syna jeho otec plány vymýšlel a rýsoval, kolegové měli na starosti zejména praktickou část stavby. Havel a jeho společníci skupovali volné parcely v centru Prahy a stavěli na nich obytné domy, které pronajímali a posléze pro- dávali. Postavili jich téměř dvě desítky, například v ulicích Haštalská, Resslova, Na Zderaze či Žitná. Stavitel Havel budovy zpravidla prodával až ve chvíli, kdy byly plně obsazené nájemníky a vykazovaly slušný výnos, alespoň čtyři a půl procenta prodejní ceny domu. Postavil i dva secesní domy na Rašínově nábřeží (1905), dnes památkově chráněné. V domě U Dvou tisíc 2000/78 s rodinou poté bydlel.  

Politicky měl nejblíže k mladočechům a později k národní demokracii. Stal se například členem správní rady Pražské akciové tiskárny, jež vydávala Národní listy spjaté s mladočeskými, respektive národnědemokratickými kruhy. K Havlovým známým patřili přední národní demokraté, jako byl první předseda československé vlády Karel Kramář či ministr financí Alois Rašín. Kromě své stavitelské kariéry podporoval český kulturní život. V Družstvu Národního divadla měl na starosti hospodaření, říkalo se mu „ministr financí ND“. Intenzivně se také věnoval spiritismu a pod pseudonymem Atom napsal knihu o vyvolávání duchů. V ní kromě jiného vyslovil přání, aby lidé oprostili svůj rozum od „naučených, zděděných nebo utkvělých názorů“.

Po sňatku s Emilií Pavelkovou v roce 1891 získala rodina díky jejímu nemalému věnu další zdroj financí. manželé Havlovi hojně cestovali po evropských metropolích a „nasávali“ zkušenosti. Vácslav Havel se rozhodl postavit v Praze víceúčelový obchodní dům s pasáží, jaké vídal na svých cestách. K rodnému městu měl silný vztah a věřil, že se jednou změní v evropské velkoměsto. Se stavbou Lucerny započal v roce 1907 a přes nesmírné překážky – první světová válka, finanční potíže, byrokratické průtahy ze strany stavebního úřadu – se mu Lucernu podařilo v roce 1920 dokončit. Ze svého životního díla se však dlouho netěšil, zemřel jen několik měsíců po jeho dokončení. Na jeho pracovním stole zůstalo křišťálové těžítko s nápisem „Shovívavost a láska“.

(Zpracováno dle podkladů rodiny Havlových, archiv I. M. Havla, text Krystyna Wanatowiczová, publikace Havlovi a jejich dům - Rašínovo nábřeží 2000)

Galerie: 
Vácslav Havel s rodinou, archiv I. M. Havla
Narození
25.3.1861
Úmrtí
6.9.1921 (60 let)
Katastrální území

Zajímavosti: Děd pozdějšího československého a českého prezidenta Václava Havla

Štítky: 
Odkazy a literatura:
Datum poslední aktualizace: 25.1.2020 23:48
Datum vytvoření: 25.1.2020 23:02