Václav Kopecký

Václav Kopecký (Vinohrady)

Významný architekt, žák Jana Kotěry, dlouholetý předseda Sdružení architektů, účastník bojů o Rozhlas v květnu 1945.

Narodil se 10. září 1892 v obci Kvílice u Slaného, zemřel 11. června 1985 v Praze.

K významným osobnostem 20.století na Královských Vinohradech patřil bezesporu Václav Kopecký. Narodil se 10.září 1892 v Kvílicích u Slaného odkud odešel na studie do Prahy. Do počátku první světové války absolvoval architekturu na české vysoké škole technické a poté sloužil jako důstojník v rakousko-uherské armádě. Po návratu pokračoval v dalším vzdělání ve speciální škole pro architekturu v mistrovské třídě prof.Jana Kotěry na Akademii výtvarných umění, která tehdy sídlila v Kotěrově vile na Hradešínské ulici.

Patřil k oblíbeným žákům svého učitele a vedle výtvarného talentu vynikal i organizačními schopnostmi. V roce 1919 založil „Sdružení stavební tvorby“, o dva roky později později přejmenované na „Sdružení architektů“ a poté byl předsedou tohoto významného architektonického spolku po celou dobu jeho existence až do tragického únorového převratu v roce 1948. Spolek sdružoval absolventy architektury na uměleckých školách – Akademii výtvarných umění a Uměleckoprůmyslové škole a vydával jeden z nejvýznamnějších odborných časopisů – STAVITEL, v jehož redakční radě působil po celopu dobu vydávání 1919-1938. Po studiích založil vlastní architektonickou kancelář a zároveň i stavební firmu. Prosperita jeho firmy, s níž realizoval stavby a přestavby řady obytných domů na Královských Vinohradech , např. v Záhřebské ulici, umožnila , že mohl velmi často svými dotacemi sponzorovat tento časopis, v němž bylo prezentováno dílo předních architektů generace žáků Jana Kotěry, Josefa Gočára, Pavla Janáka a Otakara Novotného.

Z jeho vlastní architektonické tvorby vynikl nerealizovaný soutěžní návrh na Poštovní a šekový úřad na nároží Václavského náměstí a Štěpánské ulice a řada uskutečněných obytných domů , např. v Bartolomějské ulici 3 nebo penzion herců v Římské ulici na Vinohradech. Jeho tvorba vyvrcholila v roce 1939 luxusním sedmipatrovým obytným domem v Londýnské ulici 28, který potom obýval. Dům byl vybaven na svou dobu nejmodernějším technickým vybavením – garážemi pro 20 automobilů v suterénu, výtahem, podlahovým topením Crital, elektrickými kuchyněmi s ledničkami, balkony a zimními zahradami. Průčelí do Londýnské ulice s prostřídáním lodžií, zimních zahrad a horizontálních oken je obloženo deskami z umělého kamene, stěny vestibulu jsou obloženy krásnými deskami z carrarského mramoru. Tento dům, který patří k nejkrásnějším svého druhu v Praze, byl vystaven v září 1947 na reprezentativní výstavě československé architektury v Královském institutu britských architektů v Londýně, jejímž kurátorem byl architekt Jaromír Krejcar.

V době Pražského povstání v květnu 1945 se Václav Kopecký vyznamenal jinou aktivitou. Jako důstojník československé armády v záloze se ihned zapojil do povstání a společně se dvěma britskými vojáky, kteří utekli z německého zajetí dokázal obsadit budovu rozhlasu a tím významně pomohl k úspěchu povstání a byl za tuto operaci vyznamenán vojenským řádem V roce 1945 byl také – jako předseda Sdružení architektů – členem delegace československých architektů, kteří byli přijati prezidentem Edvardem Benešem. Václav Kopecký nezahořkl ani po Únoru 1948, kdy mu byl zabaven veškerý majetek a Sdružení architektů rozpuštěno. Pracoval potom neúnavně až do vysokého věku jako sekretář nejvýznamnějších architektonických soutěží a pravidelně svolával neoficiální setkání bývalých členů Sdružení architektů a redakce časopisu Stavitel. Zemřel 17.září 1981 v Praze. Za jeho mimořádné architektonické dílo i hrdinství v Pražském povstání mu patří náš dík a nám, kteří jsme ho znali i vzpomínka na vzácného a charakterního člověka.

Doporučujeme: Další info v publikaci Londýnská ulice - příběhy domů a lidí.

Narození
10.9.1892
Úmrtí
11.6.1985 (92 let)
Katastrální území

Žil v Londýnské ulici ve funkcionalistickém domě p. 596/28, který sám navrhl a postavil v roce 1939.

Jako jeden z velitelů povstalců v bojích o Rozhlas v květnu 1945 spolu se dvěma britskými vojáky vyjednal kapitilaci německé posádky ve škole Na Smetance. 

Štítky: 
Odkazy a literatura:
Prokop Toman. Nový slovník československých výtvarných umělců. 3. vyd. Díl I. Praha: Rudolf Ryšavý, 1947, s. 525.
Vladimír Šlapeta (ed.): Jan Kotěra 1871 – 1923 Zakladatel moderní české architektury, Praha 2001.
Pavel Vlček. Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách. Vyd. 1. Praha: Academia, 2004, s. 320 - 321.
Datum poslední aktualizace: 29.6.2021 11:54
Datum vytvoření: 29.6.2021 11:24

Zašlete nám zpětnou vazbu k tomuto heslu. Líbí se Vám toto zpracování? Máte návrh na změnu?