Václav Kopecký

Václav Kopecký (Vinohrady)

Významný architekt, žák Jana Kotěry, dlouholetý předseda Sdružení architektů, účastník bojů o Rozhlas v květnu 1945.

Narodil se 10. září 1892 v obci Kvílice u Slaného, zemřel 17. září 1981 v Praze.

K významným osobnostem 20. století na Královských Vinohradech patřil bezesporu Václav Kopecký. Narodil se 10. září 1892 v Kvílicích u Slaného, odkud odešel na studia do Prahy. Do počátku první světové války absolvoval architekturu na České vysoké škole technické, poté sloužil jako důstojník v rakousko-uherské armádě. Po návratu pokračoval v dalším vzdělávání ve speciální škole pro architekturu v mistrovské třídě prof. Jana Kotěry na Akademii výtvarných umění, která tehdy sídlila v Kotěrově vile na Hradešínské ulici.

Patřil k oblíbeným žákům svého učitele a vedle výtvarného talentu vynikal i organizačními schopnostmi. V roce 1919 založil „Sdružení stavební tvorby“, o dva roky později  přejmenované na „Sdružení architektů“. Poté se stal předsedou tohoto významného architektonického spolku a byl jím po celou dobu jeho existence, až do tragického únorového převratu v roce 1948. Spolek sdružoval absolventy architektury na uměleckých školách – Akademii výtvarných umění a Uměleckoprůmyslové škole, a vydával jeden z nejvýznamnějších odborných časopisů – STAVITEL, v jehož redakční radě působil Kopecký po celou dobu jeho vydávání v letech 1919–1938. Po studiích založil svou vlastní architektonickou kancelář a zároveň i stavební firmu. Prosperita jeho firmy, s níž realizoval stavby a přestavby řady obytných domů na Královských Vinohradech, např. v Záhřebské ulici, umožnila, že mohl tento časopis průběžně sponzorovat. Bylo v něm prezentováno dílo předních architektů generace žáků Jana Kotěry, Josefa Gočára, Pavla Janáka,  Otakara Novotného ad.

Z jeho vlastní architektonické tvorby vynikl nerealizovaný soutěžní návrh na Poštovní a šekový úřad na nároží Václavského náměstí a Štěpánské ulice a řada uskutečněných obytných domů, např. v Bartolomějské ulici 3, nebo penzion herců v Římské ulici na Vinohradech. Jeho tvorba vyvrcholila v roce 1939 luxusním sedmipatrovým obytným domem v Londýnské ulici 28, který potom obýval. Dům byl vybaven na svou dobu nejmodernějším technickým vybavením – garážemi pro 20 automobilů v suterénu, výtahem, podlahovým topením Crital, elektrickými kuchyněmi s ledničkami, balkony a zimními zahradami. Průčelí do Londýnské ulice s prostřídáním lodžií, zimních zahrad a horizontálních oken je obloženo deskami z umělého kamene, stěny vestibulu jsou obloženy krásnými deskami z carrarského mramoru. Projekt domu, který patří k nejkrásnějším svého druhu v Praze, byl vystaven v září 1947 na reprezentativní výstavě československé architektury v Královském institutu britských architektů v Londýně, jejímž kurátorem byl architekt Jaromír Krejcar.

V době Pražského povstání v květnu 1945 se Václav Kopecký vyznamenal jinou aktivitou. Jako důstojník československé armády v záloze se ihned zapojil do povstání. Společně se dvěma britskými vojáky, kteří utekli z německého zajetí, dokázal malou, ale velmi odvážnou lstí vyjednat s velitelem nacistické skupiny kapitulaci a odevzdání zbraní. Převoz zabavených zbraní jej sice málem stálo život, neboť byl rozvášněnými Pražany pokládán za převlečeného zrádce, který pod vlajkou Červeného kříže veze zbraně Němcům, jak se tehdy dělo, ale naštěstí vše dobře dopadlo. Významně tímto pomohl k úspěchu povstání a byl za tuto operaci vyznamenán vojenským řádem.

V roce 1945 byl jako předseda Sdružení architektů členem delegace československých architektů, kteří byli přijati prezidentem Edvardem Benešem. Václav Kopecký nezahořkl ani po Únoru 1948, kdy mu byl zabaven veškerý majetek a Sdružení architektů rozpuštěno. Pracoval poté neúnavně až do vysokého věku jako sekretář nejvýznamnějších architektonických soutěží a pravidelně svolával neoficiální setkání bývalých členů Sdružení architektů a redakce časopisu Stavitel. Zemřel 17. září 1981 v Praze. Za jeho mimořádné architektonické dílo i hrdinství během Pražském povstání mu patří náš dík a nám, kteří jsme ho znali, i vzpomínka na vzácného a charakterního člověka.

Doporučujeme: Další info v publikaci Londýnská ulice - příběhy domů a lidí.

Narození
10.9.1892
Úmrtí
17.9.1981 (89 let)
Katastrální území

Žil v Londýnské ulici ve funkcionalistickém domě p. 596/28, který sám navrhl a postavil v roce 1939.

Jako jeden z velitelů povstalců v bojích o Rozhlas v květnu 1945 spolu se dvěma britskými vojáky vyjednal kapitulaci německé posádky, která okupovala školu Na Smetance. 

Štítky: 
Odkazy a literatura:
Prokop Toman. Nový slovník československých výtvarných umělců. 3. vyd. Díl I. Praha: Rudolf Ryšavý, 1947, s. 525.
Vladimír Šlapeta (ed.): Jan Kotěra 1871 – 1923 Zakladatel moderní české architektury, Praha 2001.
Pavel Vlček. Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách. Vyd. 1. Praha: Academia, 2004, s. 320 - 321.
Datum poslední aktualizace: 23.9.2022 11:01
Datum vytvoření: 29.6.2021 11:24

Zašlete nám zpětnou vazbu k tomuto heslu. Líbí se Vám toto zpracování? Máte návrh na změnu?