Eduard Sochor. Zdroj: Wikipedia

Eduard Sochor (Vinohrady)

Významný český architekt a restaurátor historických památek

Narodil se 23. září 1862 ve Vlčí, zemřel 6. června 1947 v Řevnicích

Eduard Sochor se narodil dne 23. září 1862 ve Vlčí, části obce Chlumčany na severozápadě Čech. Jeho otec Josef pracoval jako hostinský i rolník, matkou byla Tereza, rozená Jöklová, Po absolvování rakovnické reálky studoval na technice v Praze i v Berlíně a na vídeňské Akademii patřil k žákům Friedricha von Schmidta. Již za pražských studií získával praktické zkušenosti u vinohradského stavitele Jana Troníčka. Poté odjel do Paříže, kde pracoval u restaurátora Anatola de Baudota i architekta Charlese Garniera, Vzhledem k tomu, že velmi přesně kreslil, vybrali jej k ilustrování dokumentu o Chateau de Pierrefonds a k podrobným zaměřením katedrál v Remeši a Amiensu. Při studijních cestách navštívil nejen Francii, ale rovněž Anglii, Španělsko, Alžír, Švédsko i Spojené státy americké. Navrhoval obytné i sakrální stavby ve stylu pozdního historismu a secese, ale věnoval se také rekonstrukcím historických památek.

K jeho prvním realizacím patří kaple sv. Václava v rodném Vlčí z let 1892 až 1903. V Praze spolu s Quidem Bělským vyprojektovali Berndorfský dům na Starém Městě pražském (1894 – 1896). Pro Národopisnou výstavu, konanou roku 1895 v Praze – Bubenči, navrhl dřevěný kostelík a český mlýn. Dále dle jeho projektů vznikly sokolovna v Uhříněvsi (1895 – 1896), kostel Zvěstování Panny Marie v obci Úhonice (1896 – 1898), Dominikánské domy na náměstí Krále Jiřího z Poděbrad v Řevnicích (1897 – 1898) a vilová čtvrť ve stejné obci, postavená v letech 1897 až 1911. Ulice, kde vily stojí, se dnes jmenuje Sochorova. Zde si vybudoval roku 1897 také vlastní vilu ve stylu romantizujícího historismu a též řešil regulaci Nezabudického potoka.

Na Novém Městě pražském se nachází pomník slavného cestovatele a botanika Benedikta Roezla (1898). K soše od Gustava Zouly a Čeňka Vosmíka na Karlově náměstí vypracoval architektonické řešení. V naší městské části od něj ještě pochází bývalá evangelická fara s modlitebnou, postavená v letech 1899 až 1900 v Koperníkově ulici čp. 1071 nedaleko Gröbovky, tedy Havlíčkových sadů. Tuto vilovou stavbu dnes využívá mateřská škola.

Ze sakrálních a církevních staveb lze uvést stavbu lodi a sakristie kostela sv. Mikuláše v Bělči (1903 – 1904), faru Křižovníků s červenou hvězdou v Řevnicích z let 1904 až 1905 a kostel Božského Srdce Páně v obci Hodslavice (1905 – 1906). Roku 1907 vybudovali dle Sochorova návrhu věž při kostele sv. Jana Nepomuckého a sv. Bartoloměje ve Štramberku. Z nejvýznamnějších Sochorových realizací je nutno zmínit kapli sv. Jana Sarkandera a Sarkandrinum v Olomouci z let 1908 až 1912. V letech 1910 až 1911 byl vystavěn kostel sv. Anny v Tovačovského ulici na pražském Žižkově. Stavěl i dle projektu jiných architektů, například plzeňský Dominikánský konvent a kostel Panny Marie Růžencové od Antona Möllera vznikl v letech 1912 až 1913.

Z historických památek obnovoval a rekonstruoval Pražskou bránu v Rakovníku (1903), a ve stejné době i tamější Vysokou bránu, v letech 1904 až 1905 kostel sv. Mauricia v Řevnicích nebo hrad Kokořín (1911 – 1918). Roku 1916 započaly práce na zajištění hradu Krakovec na Rakovnicku, které se protáhly až do dvacátých let 20. století. Na území současné městské části Praha 2 se v letech 1909 a znovu 1926 věnoval obnově kostela sv. Václava v novoměstské Resslově ulici a úpravě kostela sv. Cyrila a Metoděje, dříve Karla Boromejského, v téže ulici (1920). Po roce 1921 ještě pracoval na rekonstrukci hradu Okoř.

Dne 17. září 1896 se v pražském kostele sv. Jiljí oženil s Miladou Kovaříkovou, s níž měl čtyři děti. Stal se velkým příznivcem sportu a vedle tenisových kurtů se zasloužil o vznik řevnického fotbalového mužstva. Tento významný architekt zemřel 6. června 1947 v Řevnicích a byl pochován do rodinné hrobky, kterou roku 1913 navrhl spolu se sochařem Josefem Kalvodou, na tamním hřbitově.

Narození
23.9.1862
Úmrtí
6.6.1947 (84 let)
Katastrální území
Štítky: 
Odkazy a literatura:
Pavel Vlček: Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách, Praha 2004, s. 606.
Zatloukal, P.: Příběhy z dlouhého století – Architektura let 1750 – 1918 na Moravě a ve Slezsku, Olomouc 2002, s. 560.
Datum poslední aktualizace: 5.8.2022 15:27
Datum vytvoření: 28.6.2022 0:03

Zašlete nám zpětnou vazbu k tomuto heslu. Líbí se Vám toto zpracování? Máte návrh na změnu?