František Albert Libra (Nové Město)

František Albert Libra se narodil jako František Albert Schön dne 8. dubna 1891 v Českém Herálci a studoval architekturu na pražské české i německé technice. Po studiích, která zakončil až po 1. světové válce, začal pracovat jako soukromý architekt. Stal se členem Klubu architektů i Svazu architektů a při svých studijních cestách navštívil Francii, Alžírsko, Anglii, Nizozemsko, Itálii i Rumunsko. V meziválečném období spolupracoval s několika architekty a po 2. světové válce krátce působil v pražském Stavoprojektu, ale následně vstoupil jako expert na průmyslové stavby do Energoprojektu, kde pracoval až do své smrti. Ve své tvorbě přešel od rondokubismu přes purismus k funkcionalismu, ale jeho pozdní dílo ovlivnila sorela. Též se aktivně věnoval hudbě a hrál na violoncello.

Již v letech 1921 až 1924 vznikla Kolonie svobody, tedy rodinné domy pro družstvo Svépomoc, která se nachází ve vinohradských ulicích Na Šafránce a Hradešínské, a zde si též vybudoval vlastní vilu. Na Novém Městě pražském navrhl Edisonovu transformační stanici, postavenou v letech 1926 až 1930 v Jeruzalémské ulici, a též projektoval spořitelny v Lounech (1927–1928), Chrudimi (1929), Rakovníku (1930), a Rokycanech (1931). V letech 1930 až 1931 byla podle jeho plánů vybudována synagoga ve Velvarech.  

Na Novém Městě pražském vznikla roku 1931 půdní vestavba podle Librových plánů při přestavbě Městského špitálu a chudobince u sv. Bartoloměje, stojícího ve Vyšehradské ulici čp. 427/18, pro ministerstvo veřejného zdravotnictví.

Též se věnoval projektům koupališť, která vznikla v roku 1931 v Rakovníku, v Rokycanech (1932) a roku 1933 v Heřmanově Městci. Ve slovenských Tatrách vyrostla jedna z jeho nejvýznamnějších realizacích, neboť zde spolu s architektem Jiřím Kanem vyprojektoval sanatorium ve Vyšných Hágách, postavené v letech 1934 až 1938.

Na Královských Vinohradech navrhl funkcionalistický nájemní dům s obchody v  Londýnské ulici čp. 309/81, postavený v letech 1934 až 1936, který patří do souboru moderních staveb nacházejících se v této ulici.

Na pražském Barrandově si nechal ředitel továrny na výrobu kyslíku a kyseliny uhličité v Hlubočepech Arnošt Grossmann podle Librových plánů postavit roku 1937 rodinný dům a roku 1939 vyrostla v hlubočepském Prokopském údolí tovární budova na výrobu kyslíku a dissousplynu firmy Hydroxygen.

Ještě po 2. světové válce vyprojektoval v naší městské části s Jiřím Jakubem kancelářskou budovu Energovod (1954–1956) ve stylu socialistického realismu, stojící na nároží Resslovy a Gorazdovy ulice čp. 1969/24. 

Tento významný architekt zemřel 30. června 1958 v Praze a byl pohřben na Olšanských hřbitovech.