Bernhard Grueber (Nové Město)

Významný německý architekt a historik umění se narodil 27. března 1806 ve švábském Donauwörthu. Architektonicky i pedagogicky působil také v zemích Koruny české a věnoval se též památkové péči. Navrhoval i rekonstruoval sakrální, šlechtické a obytné stavby ve stylu historismu, především novogotiky. V letech 1822 až 1830 studoval na mnichovské Akademii výtvarných umění u Friedricha von Gärtner. Praktikoval u Josepha Daniela Ohlmüller a také navštívil Itálii. Pedagogicky působil nejprve na Královské polytechnické škole v Řezně a později na pražské Akademii výtvarných umění. V Řezně navrhl hřbitovní kapli sv. Lazara, postavenou v letech 1832 až 1834, ale další Grueberovo zde představené dílo se týkalo českých zemí. V letech 1844 až 1847 upravoval Františkovo, dnes Smetanovo nábřeží na pražském Starém Městě. Zde vznikly tyto stavby: dům Thomase Valy (1845 – 1847), dům Franze Pavlovského (1845 – 1848), dům Antona Nowotného (1846 - 1847) a dům F. A. Schönbergera, postavený v letech 1846 až 1848. Ještě zde navrhl nájemní dům čp. 325 s bočními rizality (1853 – 1855).

Z dalšího díla lze uvést školu v Děčíně (1845 – 1848), přestavbu Thunského paláce v Praze na Malé Straně, uskutečněnou v letech 1845 až 1851, zámeckou kapli hradu Hauenštejn v obci Krásný Les – Horní Hrad (1846 – 1851), Aehrenthalský palác ve Štěpánské ulici na pražském Novém Městě, postavený v letech 1847 – 1849, hřbitovní kapli sv. Maxmiliána ve Svatém Janu pod Skalou (1847 – 1849), přestavbu zámku Sychrov, provedenou v letech 1847 až 1851, portály železničních tunelů v Děčíně (1849), dokončení kostela Narození Panny Marie v Turnově (1849 – 1853), přestavbu  zámku Blatná z let 1850 až 1856, přestavbu zámku Orlík (1850 – 1862) a nový řetězový most v Děčíně z roku 1851.

V Praze dále navrhl podstavec pomníku maršála Josefa Václava Radeckého z Radče, který stál na Malostranském náměstí (1851 – 1858), v Kyselce projektoval kolonádu Otova pramene, postavenou v letech 1852 až 1853, v Nymburku rekonstruoval kostel sv. Jiljí (1852 – 1861) a v Praze jižní křídlo Staroměstské radnice (1854 – 1858). Dále navrhl přestavbu zámku Hrubá Skála, realizovanou v letech 1854 až 1860, hrobku rytířů z Birnitz v Lanžově (1854 – 1862), pramen K. Ferdinanda v lázních Sedmihorky z roku 1855, přestavbu Šlechtovy restaurace v pražské Bubenči, provedenou v letech 1855 až 1858, nebo radnici v Klášterci nad Ohří (1855 – 1860).

Další významná rekonstrukce se týkala Nového Města pražského. Grueber navrhl rekonstrukci kláštera servitů s kostelem Zvěstování Panny Marie Na trávníčku v ulici Na Slupi čp. 450, který získal Zemský ústav pro choromyslné (1857 - 1861). Místodržitelství zhodnotilo obnovu takto: „Profesor Grueber…se podílel na vedení a provádění stavby se vší pílí a bohatou zásobou odborných znalostí a…vytvořil dílo skutečné umělecké hodnoty“ (přípis z 23. října 1866). Některé prameny uvádějí, že navrhl budovu  Nemocnice pražského obchodnictva (Kupeckou nemocnice) v téže čtvrti, postavenou v letech 1859 až 1860. Nejnovější bádání se však přiklánějí k názoru, že nikoliv..

Dále projektoval schodiště při kostele Povýšení sv. Kříže v Litomyšli (1859 – 1860), úpravu kostela sv. Martina v Sedlčanech, realizovanou v letech 1862 až 1864, a Vyšebrodský dům v Českých Budějovicích (1862 – 1864). Grueber napsal několik publikací, z nichž k nejvýznamnějším patří čtyřsvazkový soubor „Die Kunst des Mittelalters in Böhmen“, který vycházel v sedmdesátých letech 19. století.

Tento pozoruhodný architekt zemřel 12. října 1882 v mnichovské čtvrti Schwabingu.