Jaroslav Otčenášek (Vyšehrad)

Jaroslav Otčenášek byl rodilým Vyšehraďákem. Bydlel ve Vratislavově ulici č.p. 67/17, v nájemním domě s historizující fasádou s prvky novogotiky a novorenesance, který navrhl v letech 1904–1906 František Josef Hodek. Jeho ženou byla Anna Otčenášková (1914–2017), svého času nejstarší členka spolku Vltavan. Manželé Otčenáškovi měli dvě dcery. Ve stejném domě ve Vratislavově ulici ještě bydlel i spisovatel Adolf Branald s rodinou. Později se Otčenáškovi přestěhovali do protějšího domu ve stejné ulici.

Jaroslav Otčenášek absolvoval po maturitě učitelský kurz, po základní vojenské službě pracoval v Památníku osvobození v Praze na vytváření plastických map. V letech 1937–1939 studoval profesuru kreslení na Vysokém učení technickém u Oldřicha Blažíčka, Cyrila Boudy a Karla Pokorného. Studia přerušená válkou dokončil v roce 1945. Do uměleckého života tak vstoupil poněkud opožděně, až před polovinou padesátých let minulého století. Výtvarně prošel složitou cestou od popisně žánrové malby až k plošnému podání velkých krajinných plánů. Zprvu zobrazoval krajinu kolem Berounky v intencích pozdního impresionismu, později jej zaujal rodný Vyšehrad a koncem šedesátých let se inspiroval jihočeskou krajinou. Byl členem výtvarné Skupiny 58, se kterou se zúčastnil celé řady výstav. Do povědomí celého národa se zapsal vystupováním v šedesátých letech v nesmírně populárním pořadu Sedmilháři. Zábavné historky v něm vyprávěli vedle Jaroslava Otčenáška ještě spisovatelé a scénáristé Zděněk Jirotka, Jindřiška Smetanová, Vladimír Kalina, František Vlček a Ivan Osvald. Tato vyprávění vyšla i knižně, poprvé v roce 1969 jako Sedmilháři a v roce 1994 pod názvem Velká kniha sedmilhářů.

Jaroslav Otčenášek byl v roce 1967 jmenován zasloužilým umělcem. V dubnu 1969 se sice stal předsedou Svazu českých výtvarných umělců, ale komunistický režim při počínající normalizaci nové představitele Svazu oficiálně neuznal a po roce celé vedení SČVU v čele s Otčenáškem rezignovalo.

Jaroslav Otčenášek je pochován na Vyšehradském hřbitově, v hrobě 5-20.