Josef Rössler-Ořovský (Vyšehrad)

Josef Rössler-Ořovský, vlastním jménem Josef Ludvík Rössler, se narodil v rodině bohatého obchodníka s drogistickým zbožím. Byl pokřtěn v kostele Nejsvětější Trojice ve Spálené ulici na Novém Městě. Vystudoval reálné gymnázium a byl velmi nadaným žákem. Již v mládí se u něj projevily sklony spolčovat se, nadšení pro sport a také organizační schopnosti, později ještě talent pro diplomatické jednání, národní hrdost a cílevědomost. Ve dvanácti letech založil společně se svými spolužáky bruslařský klub, přestože rakouské úřady sportování studentům v Čechách nepovolovaly. Aby zmátl úřady, změnil si jméno a přidal k němu Ořovský. Byla to slovní hříčka, protože německy „Ross“ znamená česky „oř“. Po skončení zimy začal hned trénovat běh v zahradě Kanálka na Vinohradech. V roce 1888 vstoupil do veslařského klubu Blesk v Podolí a jezdil za něj.

Z jeho mládí se dochoval deník s názvem My sports, který Josef psal v letech 1886 až 1891. Je doplněn mnoha kresbami a nápady. Deník je uložen v Národním muzeu v Praze. Josef vynikal ve sportu i ve škole. Jako jeho otec i on se stal obchodníkem, po ukončení studií ho otec vyslal na zkušenou, a tak hodně cestoval po Francii a Velké Británii a seznámil se s různými sporty. Ovládal údajně devět cizích jazyků. Byl finančně nezávislý, což  mu umožňovalo plně se věnovat propagaci sportu.

Dne 13. března 1887 uspořádal jako sedmnáctiletý mladík atletické závody, které byly jedny z prvních u nás. Téhož roku dostal z Norska brusle a na zkoušku dva páry lyží a vzápětí, v noci z 5. na 6. ledna, sjel se svým mladším bratrem Karlem na lyžích zasněžené Václavské náměstí. Dovolilo jim to nedávno zavedené plynové osvětlení. Václavák se tak stal první sjezdovkou u nás a tato akce se stala velmi proslulou. Lyžování se mu natolik zalíbilo, že v listopadu téhož roku založil první lyžařský Ski-klub v Evropě vyjma skandinávských zemí. V roce 1893 založil I. Český lawn tennis club a Český yacht klub v Podolí pod Vyšehradem, který se oddělil od veslařského klubu Blesk. Rössler koupil novému klubu plachetnici a zřídil plovoucí klubovnu.

Josef Rössler-Ořovský se v roce 1895 oženil s Emilií Hořínkovou, matriční záznam a sňatku je uveden ve farní knize farnosti při kostele sv. Štěpána na Nové Městě ve Štěpánské ulici. I po svatbě se stále věnoval sportu. Ke sportu a skautingu vedl i svou dceru Máču, která byla vlastně první vodní skautkou u nás. Jeho vnuk Josef Rössler (1926-2014) byl zakladatelem českého námořního jachtingu.

Z angličtiny přeložil fotbalová pravidla a podle nich dne 29. března 1896 pískal jako rozhodčí první derby mezi Spartou a Slavií. Vydal také pravidla hokeje. V letech 1896 až 1897 úzce spolupracoval s dr. Jiřím Guthem-Jarkovským a společně založili Českou amatérskou atletickou unii. Dva roky poté (18. května 1899) založili Český olympijský výbor, který ale zpočátku nevykazoval skoro žádnou činnost, tak ho v roce 1900 založili znovu. Jde o jeden z nejstarších olympijských výborů na světě. ČOV pak zajistil ještě před vznikem ČSR několik olympijských výprav našich sportovců (v Londýně a Stockholmu). Potom J. Rössler-Ořovský vedl jako generální tajemník ČOV výpravy i na další olympijské hry v letech 1920 v Antverpách, 1924 v Paříži, 1928 v Amsterdamu a zimní ve Svatém Mořici.

Dalším chvályhodným počinem tohoto nadšeného průkopníka bylo iniciování založení Svazu lyžařů v Království českém 21. listopadu 1903 v Jablonci nad Jizerou. Na ten den svolal do hotelu Ráj zástupce všech tří tehdy existujících českých lyžařských spolků. Je vůbec prvním lyžařským svazem na světě. V Praze založil první oddíl vodních skautů a přivezl sem z Kanady první kanoe, v roce 1913 spoluzakládal Svaz kanoistů království Českého; roku 1917 byl zvolen starostou organizace Junák-český skaut. Při vzniku České republiky zorganizoval tzv. Skautskou poštu, díky níž si posílaly zprávy vznikající státní orgány.

Josef Rössler-Ořovský byl mimo jiné nadšeným filatelistou a působil také jako redaktor v časopise Sportovní obzor. V roce 1930 byl oceněn nejvyšším skautským vyznamenáním, Řádem stříbrného vlka. Zemřel ve věku 63 let v Podolském sanatoriu dne 17. ledna 1933. Je pochován na Vyšehradském hřbitově, v hrobě č. 11-58. Pomník zdobí jedna lyže. Na balvanu byly kromě bronzové reliéfní podobizny ještě nástroje a náčiní jeho oblíbených sportů.