Jaroslav Kořán (Nové Město)

V roce 1945 se štěstím přežil bombardování Prahy, po válce vyrůstal v Jižních Čechách. Kvůli původu se musel vyučit nástrojařem. Studovat mohl až po uvolnění v 60. letech. V roce 1968 absolvoval scenáristiku a dramaturgii na filmové fakultě AMU. Poté pracoval několik let ve filmovém studiu Barrandov jako scenárista, zároveň zahájil úspěšnou dráhu překladatele. V roce 1973 byl spolu s Ivanem Jirousem zatčen v hospodě při zpívání protiruských písní a strávil jeden rok ve vězení. Po propuštění pracoval jako technik Pražských kanalizací. Při výbuchu metanu utrpěl vážné popáleniny a strávil deset dnů v bezvědomí na klinice v Legerově ulici (Borůvkovo sanatorium). Do kulturní historie se zapsal excelentními překlady moderní literatury z angličtiny (Raymond Chandelr, Henry Miller, Roald Dahl, Kurt Vonnegut, Charles Bukowski, John Wyndham, Ken Kesey aj., celkem přes 70 děl). Mnohé překlady musely vyjít pod cizím jménem.

Přátelil se s lidmi z disentu. V 70. letech se Kořán zapojil do příprav Charty 77, přestože ji nakonec sám nepodepsal. V roce 1976 se 10. prosince konala v jeho bytě Tyršova 9 první přípravná schůzka k jejímu vzniku (Kořán, Václav Havel, Pavel Kohout, Václav Vendelín Komeda, Jiří Němec a Zdeněk Mlynář). Dalších prosincových schůzek se účastnili i Petr Uhl, Jiří Hájek, Ludvík Vaculík, Pavel Bergmann, Pavel Landovský.

V roce 1989 spoluzakládal Občanské fórum. V únoru 1990 se stal  pražským primátorem (1. 2. 1990 – 13. 9. 1991), prvním nekomunistickým od roku 1948. Po odvolání jej ve funkci vystřídal Milan Kondr. Kořán se vrátil k překládání, fotografování a nakladatelské činnosti. V letech 1992 - 1995 byl šéfredaktorem české mutace časopisu Playboy. Od roku 1995 byl ředitelem Gallery s. r. o. zaměřené na výstavy a vydávání výtvarných publikací.