Rok české hudby na Dvojce, část 1
Rok končící čtyřkou má pro náš hudební svět osudovou symboliku. Se stoletou tradicí je označován jako Rok české hudby. Ten letošní 2024 připomíná také 200 let od narození Bedřicha Smetany, zakladatele moderní české národní hudby. Skladatelů, kteří posléze rovněž proslavili českou hudbu ve světě a mají letos kulaté výročí narození či úmrtí je více, např. Antonín Dvořák, Leoš Janáček, Josef Suk st., Oskar Nedbal, Vilém Blodek a další. Víte, že všichni mají něco společného i s Prahou 2? Pojďme si je připomenout.
Ponecháme stranou 18. století a hudební klasicismus, kdy řada českých hudebníků a skladatelů našla uplatnění spíše v cizině a patrně z té doby pochází rčení „Co Čech, to muzikant“. Přehled zahájíme článkem o velikánech 19. a první poloviny 20. století. Byli to nejen hudební skladatelé, ale zároveň skvělí interpreti, dirigenti, pedagogové a často i organizátoři kulturního dění. Vypracovali se vesměs z velmi skromných poměrů díky svému talentu, nezměrné vůlí, píli a odříkání. Jejich díla jsou dodnes interpretována po celém světě. Více se o nich dozvíte v samostatných heslech encyklopedie, na něž vedou odkazy.
Bedřich Smetana – výročí: 200 let od narození, 140 let od úmrtí (2. 3. 1824 – 12. 5. 1884).
Světově uznávaný hudební skladatel, ale také pedagog, klavírista, dirigent a především pokrokový vlastenec. Zakladatel české národní hudby. Zkomponoval řadu skladeb pro klavír, sbory, komorní i symfonickou hudbu a zejména osm dokončených oper. I přes ztrátu sluchu ve věku 50 let nadále komponoval. Mezi jeho nejznámější díla patří opery Libuše, Prodaná nevěsta nebo Braniboři v Čechách, symfonický cyklus Má Vlast a smyčcový kvartet Z mého života.
Praha 2: Svatbu se svojí první ženou, klavíristkou Kateřinou Kolářovou, měl v kostele sv. Štěpána. Poslední dny svého života strávil v Kateřinkách, v Ústavu pro choromyslné, kde má pamětní desku. Je pohřben na Vyšehradském hřbitově nedaleko Slavína. Ale to není vše. Libreto ke Smetanovým operám psaly další osobnosti spjaté s Prahou 2. Pro opery Dalibor a Libuše byl autorem Josef Wenzig, jehož jméno nese jedna z ulic Nového Města. Pro opery Hubička, Tajemství a Čertova stěna byla autorkou libreta Eliška Krásnohorská, jejíž pomník najdeme na Karlově náměstí. V již zaniklých divadelních arénách sloužících jako vedlejší scény Prozatímního divadla se konala významná představení Smetanových oper. V Novoměstském divadle měl premiéru Dalibor u příležitosti položení základního kamene Národního divadla a pod taktovkou samotného autora. V Novém českém divadle pak opery Tajemství a Čertova stěna, ale také se zde konalo jubilejní sté představení Prodané nevěsty.
Antonín Dvořák - výročí: 120 let od úmrtí (8. 9. 1841 – 1. 5. 1904.
Jeden z našich nejvýznamnějších hudebních skladatelů, nejhranější český skladatel ve světě. Také klavírista, violista, pedagog, dirigent a na čas i ředitel národní konzervatoře v New Yorku. Proslavily jej Moravské dvojzpěvy a Slovanské tance, významným dílem je devět symfonií, nejznámější Z Nového světa. Z jedenácti oper se proslavily Rusalka, Jakobín, Čert a Káča a další.
Praha 2: Po studiích varhanické školy bydlil mj. u strýce na Karlově nám. 558, po svatbě (1873) mj. Na Rybníčku 14 a od r. 1877 v Žitné ul. až do smrti. Na domě v Žitné 14, je umístěna Dvořákova pamětní deska. Pohřben je na Vyšehradském hřbitově. V ulici Ke Karlovu, v Michnově letohrádku nazývaném též vila Amerika, je Dvořákovo muzeum. Autorem libreta k opeře Čert a Káča je Adolf Wenig, který žil v Korunní ul.
Leoš Janáček – výročí: 170 let od narození (3. 7. 1854 – 12. 8. 1928)
Světově proslulý skladatel, který působil v Brně i jako pedagog, sbormistr, organizátor a zakladatel konzervatoře. Vycházel mj. ze studia moravské a lašské lidové hudby. Uznání dosáhl až ve vyšším věku, kdy prorazil s operou Její pastorkyňa. Zkomponoval též Příhody lišky Bystroušky a další opery. Z dalších děl jsou známé např. Glagolská mše, Taras Bulba, Sinfonietta, smyčcové kvartety aj.
Praha 2: V době studií na pražské varhanické škole bydlel Janáček v domě na Karlově náměstí 3, kde najdeme jeho pamětní desku. V Praze se přátelil s Antonínem Dvořákem.
Josef Suk st. – výročí 150 let od narození (4. 1. 1874 – 29. 5. 1935)
Světoznámý hudební skladatel, houslista, spoluzakladatel proslulého Českého kvarteta, rektor Pražské konzervatoře. Ovlivnila jej tvorba Antonína Dvořáka a Johannese Brahmse, je autorem mnoha lyrických symfonií. Sukovou manželkou byla Dvořákova dcera Otilie. Její předčasná smrt ovlivnila další skladatelovu tvorbu.
Praha 2: Žil v Žitné ul. 14, stejně jako Antonín Dvořák 14, později bydlel s rodinou v Trojanově 22 a také v Trojické ul. 2, kde má Josef Suk st. pamětní desku. Houslista Josef Suk ml. (1929 – 2011) byl jeho vnukem.
Oskar Nedbal - výročí: 150 let od narození (26. 3. 1874 – 24. 12. 1930)
Hudební skladatel, dirigent a violista. Byl žákem Antonína Dvořáka, s Josefem Sukem st. zakládal České kvarteto. Spolupracoval s Českou filharmonií a koncertoval po celém světě. Jeho nejúspěšnější operou je Polská krev. Kvůli dluhům za provoz divadla spáchal při turné v Chorvatsku sebevraždu.
Praha 2: Žil mj. v ulici Na Zderaze. Jeho ostatky byly v roce 2006 z iniciativy Josefa Suka ml. převezeny do Prahy a uloženy ve vyšehradském Slavíně.
Vilém Blodek – výročí: 190 let od narození, 150 let od úmrtí (3. 10. 1834 – 1. 5. 1874)
Hudební skladatel, pedagog, klavírista a flétnista. Přestože zemřel ve věku 39 let, napsal řadu vokálních i instrumentálních skladeb, mj. koncert pro flétnu a orchestr. Známá je jeho opera, jednoaktovka V studni.
Praha 2: Žil v domě Ječná 33. V závěru života onemocněl a pobýval v Kateřinkách, v ústavu pro choromyslné, kde také zemřel.
Pokud se neomezíme na kulatá výročí, můžeme zmínit i další hudební skladatele s vazbou na Prahu 2, kteří tvořili v popisované době. Jsou to např. Otakar Ostrčil (1879-1935), Julius Fučík (1872-1916) , Viktor Ullmann (1898-1944) či Gideon Klein (1919–1945). Rozšíříme-li pohled od skladatelů i k proslulým interpretům, lze uvést osobnosti jako houslisté Otakar Ševčík (1852–1934), Jan Kubelík (1880-1940), Josef Slavík (1806-1833), operní pěvkyně Ema Destinnová (1878-1930), Jarmila Novotná (1907-1994) a jistě i další.
Mladší generaci skladatelů a interpretů hudby nejen vážné, ale i jiných žánrů, se budeme věnovat v dalších dílech této série článků k Roku české hudby:
- Rok české hudby na Dvojce, část 2 (J. Kapr, J. Šust, J. Klusák aj.)
- Rok české hudby na Dvojce, část 3 (J. Šlitr, R..A, Dvorský, K. Velebný, J. Koubková aj.)
DOPORUČUJEME: Vyzkoušejte své znalosti a přečtěte si zajímavosti v kvízu Hudební velikáni
Užijte si poznávání hrou při procházce. Vydejte se na trasu Hudební velikáni venkovní hry Putování Prahou 2.
Datum vytvoření: 15.1.2024 23:40
Zašlete nám zpětnou vazbu k tomuto heslu. Líbí se Vám toto zpracování? Máte návrh na změnu?
Zpětná vazba