Radim Kettner (Nové Město)

Zakladatel moderní české geologické školy PhDr. Radim Kettner přišel na svět v ulici Na Hrádku, pár krůčků od nedávno přemístěné Botanické zahrady Univerzity Karlovy. Otec Josef Kettner zastával post vrchního účetního významné Městské spořitelny pražské, maminka Milada byla sestrou právníka Přemysla Šámala (1867-1941), kancléře obou předválečných prezidentů, účastníka 1. a 2. odboje. Radimova sestra Mlada, provdaná Stočesová, získala doktorát z přírodních věd, věnovala se báňské problematice, geologii a paleontologii.

Radim Kettner navštěvoval c. k. reálné a vyšší gymnázium v Křemencově ulici, vyhlášené kvalitou výuky (1902 až 1910). Mezi přednášejícími působili význační badatelé. Přírodovědec , geolog a zanícený paleontolog Antonín Jan Frič (1832 – 1913) se svým synovcem Jaroslavem Pernerem (1869 – 1947) - zakladatelem české paleontologické školy; mineralog, geolog a petrolog František Slavík (1876 – 1957); především pak profesor vysokého učení technického a geolog Cyril Purkyně (1862 – 1937), vnuk Jana Evangelisty Purkyně (v roce 1937 Radim Kettner poděkuje svému guru obsáhlým nekrologem). Z tzv. „Křemencárny“ si mladý Radim odnesl lásku ke geologii, mineralogii a paleontologii.

Na Filozofické fakultě UK v Praze (1910 - 1914) si zvolil přírodopis a zeměpis, současně jako mimořádný posluchač studoval na c.k. vysoké škole technické v Praze a pracoval v geologickém ústavu u profesora Cyrila Purkyně. Začal bádat a hojně vědecky publikovat (Sborník Přírodovědeckého klubu, Příroda a škola - měsíčník přírodovědecký a časopis pro vyučování přírodovědné, Sborník České společnosti zeměvědné aj.). Pozornost si zaslouží práce o skryjském kambriu či studie o algonkiu středních Čech a jeho vyvřelinách – také v disertaci se věnoval geologicko-paleontologickým charakteristikám kopce Závist u Zbraslavi a tzv. „azoické“ vrstvy jižního křídla Barrandienu.

Radim Kettner získal doktorát filozofie (1914) a nastoupil na místo asistenta na vysoké škole montanistické v Příbrami u PhDr. Františka Ryby (1867-1918), profesora mineralogie, geologie a nauky o ložiscích. Na příbramské akademii báňské se Kettner orientoval na stratigrafii, tektoniku, magmatismus, na petrografii bazálních souvrství příbramského kambria a na paleogeografii algonkia, kambria a ordoviku barrandienské pánve. Byl znamenitým tvůrcem geologických map. Na základě geologického mapování a osobního výzkumu hlubokých pater šachet v Březových Horách u Příbrami sestavil profil příbramských dolů.

Kettner se habilitoval z geologie na Českém vysokém učení technickém v Praze (1917) na základě práce zaměřené na české kambrium. Po druhé habilitaci v v Brně (1918) působil jako moravský zemský geolog se zaměřením na posuzování a mapování ložisek nerostných surovin. V pouhých 29 letech byl prezidentem republiky jmenován mimořádným profesorem na Českém vysokém učení technickém a ředitelem geologického ústavu Vysoké školy inženýrského stavitelství v Praze (1920), později řádným profesorem Karlovy Univerzity (1926). V roce 1920 se také již natrvalo vrátil do bytu v ulici Na Hrádku.

Čtyřicet let života zasvětil Kettner geologickému ústavu Přírodovědecké fakulty (PřF), kde byl ustanoven ředitelem. Založil samostatné katedry paleontologie a ložisek nerostných surovin, vybudoval a rozšířil knihovní a sbírkový fond (mnoho důležitých svazků pořídil z vlastních financí). Byl skvělým organizátorem, systematikem, propagátorem, vynikajícím a velmi oblíbeným pedagogem. Jeho žáci, s nimiž také systematicky mapoval málo prozkoumané oblasti Českého masívu a Západních Karpat, položili základ Kettnerovy geologické školy.

Radim Kettner těžil nové poznatky a podněty z cest do terénu i návštěv odborných pracovišť v cizině, udržoval živé kontakty s kolegy po celém světě. Koncentroval se na regionální geologii, kterou se svými žáky zmodernizoval a pozvedl na mezinárodní úroveň. V obsáhlém, výborném přehledu geologie Československé republiky (1929) se zaměřil na algonkium středních Čech, kambrium a ordovik Barrandienu a starší paleozoik moravskoslezské oblasti (Moravský kras, Drahanská vysočina, Jeseníky). Vysoce hodnocené jsou rovněž jeho výzkumy a studie z flyšového pásma vnějších Karpat, z oblasti kenozoických neovulkanitů středního Slovenska, Spišsko-gemerského rudohoří a z Nízkých Tater, k nimž přilnul.

Během spolupráce s významným olomouckým paleontologem MUDr. Mauricem Remešem (1867-1959) se sblížil s jeho dcerou Marií, badatelkou v paleontologii a biologii. Uzavřeli sňatek (1928), ale šťastné manželství rozloučila Mariina smrtelná nehoda při botanické expedici v Tatrách (1933). Kettner už nikdy další vztah nenavázal.

Počínaje létem roku 1939, po likvidaci českých vysokých škol, přenesl veškeré své úsilí na sestavení Všeobecné geologie, čtyřdílného učebního textu. Monumentální, dosud nezastupitelné dílo je uznáváno a obdivováno i za hranicemi naší země. Kettnerova bibliografie čítá více než 650 vědeckých prací, studií a článků zejména z obecné geologie, stratigrafie, petrografie, paleontologie, regionální geologie, geologie ložisek, tektoniky, geomorfologie a dynamické geologie, které publikoval v tuzemských i zahraničních periodikách a sbornících. Talentovaný výtvarník Kettner je doprovázel vlastními ilustracemi i fotografiemi.

Když se odebral do důchodu, vytvořil přes dvě stovky zasvěcených medailonků význačných geologů našich i světových (vycházely v Časopisu pro mineralogii a geologii) a početné stati z dějin geologických věd a jejich výuky na pražských a moravských vysokých školách. Do své pracovny na Albertově, cca půl kilometru od ulice Na Hrádku, docházel i v době, kdy se jeho zdravotní stav zhoršil, prakticky do posledních dní života. Na jeho památku byla jedna ze studoven PřF nazvána Kettnerovou; je v ní umístěn vědcův portrét.

Radim Kettner pro své studijní potřeby shromáždil rozsáhlou osobní knihovnu s množstvím cenných a unikátních položek; včlenil do ní také bohatou knižní sbírku svého zesnulého tchána MUDr. Remeše. Nejcennější části, především separáty, tj. otisky vědeckých článků, a topografické a geologické mapy odkázal Geologickému knihovnímu středisku a katedře geologie Přírodovědecké fakulty UK (po roce 2002 byla zahájena jejich digitalizace).

PhDr. Kettner se aktivně účastnil kulturního a společenského života. Jmenujme Přírodovědecký klub, Státní geologický ústav ČSR -  v roce 1919 patřil k zakladatelům, Československou společnost pro mineralogii - účastnil se jejího vedení, Přírodovědecký sbor Národního muzea - byl předsedou, Společnost Národního muzea - s funkcí místopředsedy, Česká akademie věd a umění, Královská česká společnost nauk, Československá akademie věd - podílel se na jejím zrodu v roce 1952, v témže roce byl jmenován akademikem, Klub česko-slovenských turistů. Působil jako šéfredaktor časopisu Vesmír (od r. 1953).

Byl nositelem Řádu republiky, čestného doktorátu přírodních věd UK a Medaile Emanuela Bořického, udělené PřF UK. Jméno Radima Kettnera nesou významná ocenění spojená s medailemi od České geologické společnosti a Ústavu geologie a paleontologie PřF UK. Je po něm rovněž pojmenována ulice ve Stodůlkách.