Jaroslava Lukešová (Vyšehrad)

Jaroslava Lukešová se narodila 3. března 1920 ve slezské metropoli Opavě do rodiny soudce a senátora Josefa Lukeše. V letech 1945 až 1949 vystudovala pražskou Akademii výtvarných umění, kde patřila k žákyním Jana Laudy, Karla Pokorného a Otakara Španiela. Již za studií vytvořila Vývoj člověka, tedy studii biologických předků člověka, na které spolupracovala s profesorem Josefem Augustou.

Ještě jako mladá umělkyně vyhrála soutěž na pomník Jana Želivského, který se nacházel na Karlově náměstí u Novoměstské radnice, ale nyní stojí v Želivi. V šedesátých letech 20. století vyhrála s Vladimírem Kýnem soutěž na pomník básníka Petra Bezruče do Opavy. Na Vinohradech se nacházela busta tohoto slezského barda z roku 1967, umístěná v  Sadech bratří Čapků, které se však v té době jmenovaly Bezručovy sady. Dodnes je takto nazývá jižní část tohoto parku, patřící do Městské části Praha 10.

Vytvořila mnoho podobizen významných osobností, například dirigenta Osvobozeného a Národního divadla Roberta Brocka, básníka Viléma Závady, fyziologa, anatoma a biologa Jana Evangelisty Purkyně, lékařů profesora Josefa Kouteckého a profesora Stanislava Mentla, hudebních skladatelů Ludwiga van Beethovena, Frédérica Chopina, Johanna Sebastiana Bacha, Antona Dvořáka, Leoše Janáčka, nebo Pavla Křižkovského, varhaníka Jiřího Reinbergera, architektů Václava Hilskéko a Lubomíra Šlapety nebo generála Heliodora Píky. Busta výše zmíněného Petra Bezruče ozdobila také Pantheon Národního muzea.

Na Vyšehradském hřbitově nalezneme pamětní místo Milady Horákové a všech obětí a odpůrců totalitních režimů, dokončené roku 2000. Bustu Milady Horákové, umístěnou na symbolickém hrobě od sochaře Karla Hořínka, vytvořila právě Jaroslava Lukešová.

Také se zúčastnila vícero společných výstav, a to jak v Praze, ta i v jiných městech, a podílela se také na grafice katalogu festivalu "VI. Bezručova Opava 1963“, který se konal ve zmíněném městě.

Jaroslava Lukešová se provdala za sochaře Vladimíra Kýna (1923–2004), se kterým se seznámila již při studiích na Akademii, a jejich syn Zdeněk Lukeš se stal významným historikem architektury. Bydleli v bubenečské Čechově ulici, kde obývali podkrovní byt a ve skleníku měl sochařskou dílnu Vladimír Kýn. Jaroslava užívala ateliér v nejvyšším patře paláce U Stýblů na Václavském náměstí.

Tato významná sochařka zemřela dne 15. prosince 2007.