Hůlkovský pivovar, Karlovo náměstí čp. 554/34 (32) (Nové Město)

Pivovar U Hůlků, U Žateckých

V ulici Žitné a na Karlově náměstí stály v 16. století hned dva pivovary, které nesly po svém majiteli Matěji Hůlkovi z Počernic název pivovar Hůlkovský nebo U Hůlků. Dům na Karlově náměstí kromě toho ještě nesl název U Žateckých. Na jeho místě pak postavil nakladatelský dům Jan Otto a po jeho zboření zde vznikla poliklinika a internát zdravotní školy.

Pivovar

V místech dnešního vchodu do Fakultní polikliniky VFN na Karlově náměstí čp. 554/32 stával Hůlkovský pivovar, který najdeme na starších mapách na adrese Karlovo náměstí čp. 554/34. Matěj Hůlka z Počernic, který dal pivovaru jméno, prodal dům v roce 1564 Alexandru Litovi, který jej postoupil v roce 1567 Martinovi Žateckému, podle něhož objekt získal jméno U Žateckých. Pivovar pak koupil roku 1603 za 3 200 kop míšeňských cech sladovníků. V letech 1892–1893 si zde nechal vystavět jeden z nejznámějších českých nakladatelů Jan Otto nakladatelský dům. Nakladatelství bylo založeno v roce 1871 a záhy získalo věhlas po celé zemi. Činnost ukončilo v roce 1936, následujícího roku se začalo s demolicí domu. Během své existence vydalo Ottovo nakladatelství na tisíce titulů našich i světových autorů, naučné slovníky a také populární časopisy Světozor a Zlatá Praha, jimž vděčíme za celou řadu dochovaných fotografií zaniklých pražských staveb a zákoutí.

Na parcele polikliniky se v minulosti ještě nacházely pivovary U Pastuchy (čp. 552) a U Polabounů (čp. 553).

Poliklinika

Funkcionalistickou budovu polikliniky a internátu zdravotní školy navrhli Ferdinand Fencl (uliční budova pro zdravotní školu) a Vojtěch Kerhart (dvorní křídla pro polikliniku). Postavena byla v letech 1937-1955. Délka výstavby od projektu po kolaudaci se poněkud podepsala na realizované stavbě. Sedmipatrový dům, s ustupujícím sedmým patrem a s rovnou střechou má fasádu obloženou bílými keramickými dlaždicemi. Přízemí má travertinové obložení. Půdorys domu je složitý a vypovídá o stísněném prostoru původních pozdně gotických domů.

Architekti

Český architekt a stavitel Vojtěch (Adalbert) Kerhart se narodil 2. července 1892 v Poděbradech, zemřel 31. května 1978 v Poděbradech. Vystudoval České vysoké učení technické v Praze. V červnu 1915 byl na ruské frontě zajat a pak vstoupil do čsl. legií v Rusku. Je autorem celé řady nejrůznějších staveb. Na území Prahy 2 zanechal též významné stopy. Kromě stavby polikliniky se již v roce 1927 zapojil do soutěže o přemostění Nuselského údolí. S architektem Zázvorkou pak projektovali v letech 1929-1930 Štefáníkův dům na nároží Ječné, Kateřinské a Sokolské čp. 486/33. Spolu s Josefem Čapkem se podílel na náhrobku spisovatele Karla Čapka na Vyšehradském hřbitově. Po komunistickém převratu již nemohl samostatně pracovat a stal se zaměstnancem Stavoprojektu KS a dalších konstrukčních kanceláří.

Český architekt Ferdinand Fencl se narodil 2. ledna 1901 v Praze, zemřel 31. března 1983 v Praze. V letech 1919-1925 studoval Fakultu architektury na Českém vysokém učení technickém v Praze. V letech 1923–1927 pracoval v ateliéru architekta a autorizovaného civilního inženýra Oldřicha Tyla (narodil se 10. 4. 1884 v Ejpovicích, zemřel 3. dubna 1939 v Praze). Od roku 1927 měl Ferdinand Fencl již svůj vlastní architektonický ateliér. Ve Spálené ulici čp. 114/59 například navrhl v letech 1931-1933 funkcionalistický dům. Po válce byl spolu s Jiřím Novákem spoluautorem sídliště v Mostě. Byl spolupracovníkem architekta Františka Nejdla (narozen 1. července 1896 v Hradišti na Plzeňsku, zemřel 4. července 1975 v Praze) a spolu s architektem a designérem Janem Vaňkem (narozen 13. ledna 1891 v Třebíči, zemřel 22. srpna 1962 v Praze) pracoval na stavbě Masarykova sanatoria v Dobříši. Nástup komunistů k moci pak znamenalo značné omezení tvůrčí činnosti Ferdinanda Fencla.

Galerie: