Restaurace v Riegrových sadech, Riegrovy sady čp. 28

Vznik Riegrových sadů

Riegrovy sady se rozkládají na výměře 11 ha. Jejich vzniku předcházelo vykoupení části pozemků někdejších usedlostí vinohradskou obcí a spojením Saracinky, Švihanky, Kuchyňky a již dříve zaniklé Pštrosky, kde se nacházel lom, pískovna a pole. Začleněním Saracinky (Vozové) se součástí Riegrových sadů stala i část Pražany oblíbené zahrady Kanálky. Díky velké prozíravosti našich předků nebyla městem získaná oblast proměněna na stavební parcely, ale byly zde založeny sady, dodnes představující cennou oázu zeleně v centru města. V roce 1901 začalo zakládání sadů terénními úpravami, a to zejména ve východní části, kde býval lom.

Restaurace

Součástí sadů byl tzv. Šťastného hostinec a dřevěný pavilón pro jízdu na kolečkových bruslích, který během první světové války sloužil jako lazaret a později tělocvična. Po zrušení pavilonu vzniklo na volné ploše dětské hřiště. Původní restaurace se zahradou na místě usedlosti Švihanka byla v letech 1931–1933 přestavěna podle plánu architekta Františka Marka. Restaurace nesla po majiteli název Šretrova. Otevřena byla celoročně a o hosty se staralo několik desítek číšníků a dalšího personálu. Po osvobození využívala budovu více než dvacet let tělovýchova. Elegantní vzhled restaurace poněkud poškodila rekonstrukce v roce 1965, především pak necitlivá výměna oken, ale od toho roku se zde opět začalo s provozováním pohostinských služeb v restauraci, kavárně, baru a ve velkém sále. Ten se nacházel v prvním patře a nabízel až 180 míst. Tři samostatné salonky až pro 40 hostů se daly navzájem propojit a dva z nich byly obklopeny terasami s překrásným výhledem na Prahu. Zahrada měla kapacitu 1000 míst a těšila se velké oblibě díky nedělním hudebním produkcím. Za války se sady přejmenovaly na Smetanovy a vedle restaurace byla vybudována protipožární nádrž. V současné době má bývalá restaurace soukromého vlastníka a jsou v ní kanceláře. Později byly otevřeny mimo hlavní stavbu menší restaurace, které slouží návštěvníkům sadů. Naproti je již několik let provozován venkovní Open air pub park Riegrovy sady.

Toto heslo se nachází na herní trase Riegrovy sady v aplikaci Putování Prahou 2

Vyrazte ven, pojďte si zahrát

Objevte více

Architekt

Vinohradský architekt František Marek se narodil 26. listopadu 1899 v Borovnici, zemřel 18. července 1971 v Praze. V letech 1922 až 1926 byl žákem profesora Josefa Gočára na pražské Akademii výtvarných umělců. S manželkou Jelenou bydlel ve třicátých letech nedaleko Riegrových sadů, a to v domě „U Jungmanna“ na Vinohradské třídě čp. 1216/87. Byl členem SVU Mánes. Je autorem celé řady velkých staveb po celém Česku. Mezi jeho nejznámější dílo patří například projekt funkcionalistické budovy banky a restaurace U Rozvařilů v ulici Na Poříčí čp. 1047/ 26 na Novém Městě a s mnoha jeho stavbami se můžeme setkat i na území dnešní městské části Praha 2. Například po realizaci Šretrovy restaurace v Riegrových sadech navrhl v letech 1938-1946 tělocvičnu (vinohradskou sokolovnu) čp. 2400/1a v  Polské ulici a na Vinohradské třídě čp. 1233/22 se stavitelem Františkem Weignerem provedli úpravy nárožního domu. V letech 1934-1935 projektoval nájemní dům s obchody v těsném sousedství Prahy 2 v ulici U Vodárny čp. 878/16.