František Marek

Tento architekt se narodil dne 26. listopadu 1899 ve východočeské Borovnici u Potštejna do rodiny Josefa Marka a Emilie, rozené Zikánové. Vyučil se zedníkem, poté absolvoval střední průmyslovou školu v Praze a v letech 1922 až 1926 studoval na pražské Akademii výtvarných umění u slavného architekta Josefa Gočára. Roku 1936 se Marek stal členem Spolku výtvarných umělců Mánes. Jeho dílo se v meziválečném období vyznačovalo ušlechtilým funkcionalismem, v poválečné době přešel od pozdního funkcionalismu přes socialistický realismus k  brutalismu.

Ještě během studií vyprojektoval radnici v Horažďovicích, vybudovanou v letech 1925 až 1927, ale následující stavby vyrůstaly převážně v Praze. Jedná se o továrnu a obytný dům ve Střížkovské ulici čp. 50 ve Střížkově (1931–1932), Šretrovu restauraci v Riegrových sadech na Královských Vinohradech, postavenou v letech 1931 až 1933, dům „U staré paní“, navržený společně s Františkem Dittrichem ve staroměstské Michalské ulici čp. 441 (1933–1934), nájemní dům „Na Bašce“ z roku 1934 na nároží Vinohradské třídy a ulice U Vodárny čp. 878/56 na Královských Vinohradech a téhož roku i hudební pavilon u výše zmíněné Šretrovy restaurace v Riegrových sadech ve stejné čtvrti

Dále navrhl rodinný dvojdům na nároží záběhlických ulic Chrpové a Pomněnkové čp. 1938 a 2049 z let 1936–1937, rodinný dům v záběhlické Pivoňkové ulici čp. 1950/XX (1936–1938), Vinohradskou sokolovnu, projektovanou se Zbyňkem Jirsákem a Václavem Vejrychem v Riegrových sadech čp. 2400/XII na Královských Vinohradech, vybudovanou v letech 1938 až 1946, banku s restaurací "U Rozvařilů“ v novoměstské ulici Na Poříčí čp. 1047 (1937–1938), rodinný dům ve vinohradské Dykově ulici čp. 999 z roku 1938 a činžovní trojdům v záběhlické Karafiátové ulici čp. 2310–2312 z let 1939–1940.

Těsně před 2. světovou válkou, v dubnu 1939, vznikl projekt čtyř chat v Hrusicích, nacházejících se nedaleko letoviska Senohrab. Tato osada má také silný vztah k naší městské čtvrti, neboť si ji postavili lidé z vinohradského klubu lyžařů. Z téhož roku pochází rodinný dům V. Sekyry v Jevanech i projekt letního tábora v Ledči nad Sázavou. Za zmíněného válečného konfliktu se začala stavět kancelářská budova ve staroměstské ulici Řásnovka čp. 770 (1941–1950), sloužící Magistrátu hl. města Prahy. Další významná práce se naskytla hned po válce. Dne 1. srpna 1945 byla vypsána soutěž na Památník vypálených Lidic, kterou Marek vyhrál. Místo, kde stála tato vesnice, ponechal prázdné, pouze zůstaly relikty vyhořelých objektů, rybník s potokem i hřbitov, a v roce 1955 vznikl růžový Sad přátelství a míru, navržený se zahradním architektem Bohumilem Kafkou. S architekty Václavem Hilským, Richardem Podzemným a Antonínem Tenzerem se projekčně podílel na výstavbě Nových Lidic, kde vzniklo nové centrum s radnicí, kulturním domem a obchody, školou i rodinné domy.

V Praze patřil ke spoluautorům sídliště kolem Horňátecké ulice v Kobylisích (1948) a z ledna téhož roku pocházejí plány novostavby nájemního domu Stavebního družstva justičních zaměstnanců v Praze, který se nachází na rohu Lucemburské a Baranovy, dříve Vratislavovy ulice čp. 1579/33. V padesátých letech vypracoval plány dvou školních budov, jedné ve vršovické Jakutské ulici 2, čp. 1210, postavené v letech 1955 až 1956 a druhé v nuselské ulici Sdružení čp. 1080, vybudované v letech 1957–1958. V Lidicích vznikla ještě podle jeho návrhu roku 1962 budova muzea. Poslední velkou realizaci představuje pavilon slonů a velkých savců v pražské zoologické zahradě (1965–1971).

Zúčastnil se také několika architektonických soutěží, např. roku 1931 na nové pražské letiště v Ruzyni, roku 1934 na Jedličkův ústav Krči, roku 1942 na hlavní nádraží v Sofii v níž získal 2. cenu, nebo roku 1948 na novostavbu budovy pro ministerstvo pošt. Za své dílo získal některá vysoká ocenění: za mezinárodní výstavu v Paříži byl oceněn stříbrnou medailí a za projekt Vinohradské sokolovny jej na Londýnské olympiádě, konané roku 1948, ocenili čestným uznáním v kategorii architektura.

Roku se oženil 1932 s Jelenou, rozenou Kouckou. Bydlel na Královských Vinohradech naproti Sadům Svatopluka Čecha ve Vinohradské ulici čp. 1216/87 a poté v domě čp. 2348/10, navrženém architektem Jaroslavem Vančurou, na nároží Vinohradské a Jičínské ulice. Měli spolu syna Michala a dceru Jelenu. František Marek zemřel dne 18. července 1971 v Říčanech.