Galerie Vyšehrad, Vyšehradské sady (Vyšehrad)

Budova galerie je pozůstatkem středověké strážní věže, součásti středověkého opevnění z doby krále Karla IV. Stojí na skále nad tzv. Libušinou lázní. Podle představ obrozenců, z vrcholku této skály, bájná kněžna Libuše věštila slávu městu Praze.

Základy budovy leží na půdorysu palácové stavby, která byla součástí středověké knížecí a královské akropole.

Jedním z nejdůležitějších období pro Vyšehrad byla doba panování knížete Vratislava II. (1061–1092), který zde sídlil větší část své vlády. V počátcích své vlády sídlil kníže Vratislav II. na Pražském hradě, ale po smrti biskupa Šebíře se na přání otce dostal na biskupský stolec jeho mladší bratr Jaromír, který později přijal jméno Gebhard (1068–1090). Mezi bratry panovalo velké nepřátelství, a když Jaromír dosáhl vysokého postavení a stal se kancléřem, přestěhoval se Vratislav na slovanské hradiště – Vyšehrad. Zde si na svou podporu vybudoval kolem roku 1070 exemptní (tedy vyňatou z pravomoci pražského biskupa) kapitulu podřízenou přímo Římu. Za krále Vratislava II. nastala na Vyšehradě velkorysá stavební činnost. Založil baziliku sv. Petra a Pavla, k níž zřídil sbor kněží – kapitulu podřízenou Římu. Exempce byla jediná svého druhu v českých zemích a potvrdil ji papež Lucius II. roku 1144.

Panovnický palác stával kdesi v jihozápadní části hradu, přibližně nad vyšehradskou skalou. Jeho areál, obehnaný příkopem, spojoval kamenný most (zbytky mostu se dochovaly dodnes) s okrskem kapitulního chrámu v severním sousedství. Kromě torza románského mostu se dochovaly zbytky základů dvou palácových staveb, objekt Starého purkrabství, budova bývalé strážní věže a dvě studny. V polovině 20. století sem navíc byla z Palackého mostu přemístěna Myslbekova sousoší znázorňující výjevy z českých dějin. Najdeme tu také Gotický sklep s expozicí Historické podoby Vyšehradu. Ke korunovaci Vratislava II. králem byl kolem roku 1085 zhotoven bohatě zdobený evangeliář označovaný dnes jako Kodex vyšehradský , jedno z nejhodnotnějších děl románské knižní malby v Evropě. Za Soběslavovy vlády pak byla rozšířena bazilika sv. Petra a Pavla, v jejíž kryptě byli postupně pohřbeni někteří příslušníci vládnoucího rodu: Vratislav II., jeho manželka Svatava, Konrád I. Brněnský, Soběslav I. a také Soběslav II. O další rozkvět se postaral Karel IV., který ještě posílil vliv vyšehradské kapituly, která v té době patřila k nejbohatším pozemkovým vlastníkům v zemi. Doba panování Karla IV. znamenala pro Vyšehrad druhý vrchol s rozsáhlou stavební činností, která zahrnovala i zbudování výstavného areálu královského paláce a opevnění. Právě ze strážní věže tohoto opevnění vznikla budova Galerie Vyšehrad, které daly současnou podobu barokní úpravy v 18. století.

Galerie se nově zaměřuje na mladé a nejmladší autory, přičemž její prioritní orientace je na malbu, tvorbu obrazu a příbuzná média.