Historie filmu - muži s kamerou, zaniklá kina

Jan Kříženecký (1868-1921) byl průkopník kinematografie v Čechách, ale i v celém Rakousko-Uhersku. Pracoval na městském stavebním úřadu. Zabýval se mj. fotografováním zanikajících historicky cenných staveb. V roce 1896 poznal kinematograf bratří Lumièrů a začal se touto technickou novinkou zabývat. Od roku 1898 pořizoval filmové dokumenty i hrané záběry. Ve svém bytě v ul. Sokolská 34 si začal také vyvolávat filmy, které do té doby posílal vyvolat do Francie. Kříženecký později působil i jako ředitel biografu. V roce 1946 získal in memoriam ocenění Průkopník české kinematografie.

Film Báječní muži s klikou natočil režisér Jiří Menzel v roce 1978 k 80. výročí vzniku prvních filmových záznamů Jana Kříženeckého. Vzdal tak hold průkopníkům české kinematografie. Volně se inspiroval osudy Viktora Ponrepo, Jana Kříženeckého, Josefa Švába Malostranského a dalších, kteří ve filmu mají jiná jména. V hlavních rolích hrají Rudolf Hrušínský, Vladimír Menšík i Jiří Menzel. Skvělou práci za kamerou odvedl Jiří Šofr a hudbu složil Jiří Šust.

Kino Grand Biograf de Paris založil Antonín Pech (1874-1928) v roce 1908 prozatímně ve dvoře domu v Ječné ulici č. 10, o rok později jej přesunul do novostavby domu U čtrnácti svatých pomocníků v Ječné 15. A. Pech byl český filmový režisér, kameraman a producent, jeden z průkopníků českého filmu. Kino Minuta založila správa vinohradského Městského divadla roku 1913 v zahradě Národního domu na Královských Vinohradech. Větší rozmach biografů jako součásti podnikání se zábavou nastal ve 20. letech (Bio Beránek, Bio Maceška, Bio Radio aj.).

Antonín Vlas (1885-1946) byl kameraman a konstruktér první české kamery a také producent a majitel firmy Favoritfilm. Začínal s prodejem gramofonů ve firmě svého otce, ale stále více se věnoval filmu. Natáčel, dělal střih a práce v laboratoři. Založil vlastní filmové laboratoře Favoritfilm (Favoritfilm Vlas a spol.). Spolupracoval s filmovými továrnami A-B, které měly zpočátku laboratoře na Vinohradech. Produkoval filmy, zřídil půjčovnu. Podnik, který později sídlil v Holešovicích, vyhořel po náletu v r. 1945. Antonín Pech (1874-1928) byl režisér, kameraman a producent. Eduard Landisch (1927-2015) byl kameraman, který stál u zrodu Československé televize.

Otto Heller (1896-1970) byl kameraman, zakladatel české kameramanské školy, který se zapsal i do dějin světové kinematografie. Vynikal krásným interiérovým obrazem, portrétními záběry a zasvětlením scény, ale i poetickou exteriérovou fotografií. Podílel se na třiceti němých a čtyřiceti zvukových českých filmech. V roce 1938 opustil Československo a usadil se v Anglii, kde se natrvalo usadil a natáčel filmy i s předními britskými režiséry a herci.

Myrtil Frída (1919-1978) byl filmový historik a publicista, člen prvorepublikového spolku Recese, jeden ze zakladatelů Československého filmového ústavu a archivu.  Patřil k předním osobnostem československé poválečné filmové historiografie. Celý život žil v Podskalí v Trojické ulici. Antonín Vlas (1885-1946) byl kameraman, konstruktér první české kamery, producent a majitel společnosti Favoritfilm. Otto Heller (1896-1970) byl kameraman, zakladatel české kameramanské školy, který se zapsal i do dějin světové kinematografie.

Biograf Minuta otevřela správa vinohradského Městského divadla roku 1913 v zahradě Národního domu na Královských Vinohradech, aby ziskem z promítání filmů dotovalo a ekonomicky stabilizovalo rozpočet divadla. Mělo 500 sedadel. Okupačními úřady bylo kino r. 1942 divadlu odebráno a přejmenováno na Elektra. Při náletu 14. února 1945 bylo těžce zasaženo, o dva roky později zbouráno.

Kinodivadlo v paláci Valdek na rohu nám. Míru a Jugoslavské ul. bylo slavnostně otevřeno roku 1930. Na zahájení zazněla hudba Bedřicha Smetany a byl promítnut norský film Laila, dcera severu. Roku 1942 bylo kino okupanty přejmenován na kino Astoria, po znárodnění až do r. 1990 neslo název Varšava. Sál měl více než 700 sedadel.

Biograf Maceška se od srpna 1929 nacházel v Maceškově paláci na Vinohradské třídě. Ve své době šlo o jeden z nejmoderněšíchbiografů s kapacitou přes 900 diváků. V roce 1945 bylo kino znárodněno a v r. 1948 krátce přejmenováno na kino Bystrica. Od roku 1968 neslo slavný název Bio Illusion, který převzalo po zaniklém slavném biografu na Václavském náměstí. Bio Illusion ukončilo provoz v r. 2006. Dnes je zde Theatre ROYAL. **Kino Květen byl poslední název kina v nedalekém Radiopaláci (do r. 2001). **Kino Tatra byl název kina v Hasičském domě, založeného původně jako Varieté-Bio. V r. 1945 jej vystřídalo Divadlo Spejbla a Hurvínka, dnes je zde Divadlo u Hasičů.

Nejmenší kino v České republice s kapacitou 46 míst najdete na Karlově náměstí 19. Bylo založeno v roce 1994 v domě postaveném stavitelem Janem Matouškem, dědečkem současných provozovatelů, sourozenců Jana a Zuzany Mattlachových. Nabízí standardní program, ale zaměřuje se mj. i na umělecké projekce. Spolu s restaurací, půjčovnou DVD a dalšími prostory v domě je unikátním kulturním zařízením v Praze 2 s příjemnou klubovou atmosférou.