M.Frída, Zdroj: Americké centrum

Myrtil Frída (Nové Město)

Filmový historik a publicista, člen prvorepublikového spolku Recese, jeden ze zakladatelů Československého filmového ústavu a archivu.  Patřil k předním osobnostem československé poválečné filmové historiografie.

Myrtil Frída se narodil 21. prosince 1919 v Praze, zemřel 10. srpna 1978 Praha. Žil na Novém Městě, v Podskalí. 

Adresy

Trojická 2

Ulice: Trojická 387/2 V domě Trojická 387/2 v Podskalí bydlel Mytil Frída po celý svůj život

Myrtil Frída se narodil do rodiny právníka a lékaře Vladimíra Frídy, který byl synovcem Jaroslava Vrchlického (vlastním jménem Emil Frída). Neobvyklé křestní jméno mu dala jeho matka Nina právě podle jedné z postav Vrchlického divadelní hry Hippodamie. Jeho dospívání formoval nástup kinematografie, která se stala jeho celoživotním koníčkem i prací, a členství v prvorepublikovém spolku Recese, který tvořila parta studentů kolem Vladimíra Bora, jeho pozdějšího kolegy, dramaturga a filmového kritika. Spolek stál u specifického českého významu slova recese, kterým tito studenti označovali nesmyslné akce a happeningy, kterými uváděli veřejnost „v recesi“.

Už za války organizoval ilegální projekce a hned po ní se zapojil do budování filmového archivu.  V srpnu 1968 se nakrátko stal vedoucím Filmového archivu, následná „normalizace“ jej z Filmotéky vyhnala a po zbylý čas tam směl docházet jen sporadicky. Od roku 1961 také přednášel na pražské FAMU a publikoval v domácím i zahraničním tisku. Do historie srpnových událostí se zapsal právě jako filmotékář, když v archívu ukryl nespočet ve své době zakázaných filmů a dobových dokumentů. Například dokument Jaromíra Kalisty natáčený ve dnech okupace, zpracovaný a objevený Evaldem Schormem s názvem Zmatek. Kotouče s tímto dokumentem Frída ukryl ve Štěchovicích na Hradištsku pod názvem Dožínky 1951 a popsal je jako zmatečný materiál. Stejně tak se mu podařilo zachránit unikátní filmové záběry Stanislava Miloty z dění v Praze po smrti Jana Palacha. Tento dokument byl objeven až v roce 2002.

Frída byl spoluautorem televizních seriálů Malá filmová historie, Nesmrtelné stíny a 52 komiků a spol., podílel se na scénáři několika filmů, například střihového filmu Král komiků s Vlastou Burianem. S Jaroslavem Brožem vydali dvousvazkovou encyklopedii Historie československého filmu v obrazech 1898 – 1945, či na svou dobu neocenitelnou příručku 666 profilů zahraničních režisérů.

Za pokračovatele prvorepublikových recesistů bývají označováni i Cimrmani. S nimi natočil v roce 1969 krátkometrážní dokumentární snímek Stopa vede do Liptákova, kde jako znalec vysvětluje, že vynálezcem filmu nebyli bratří Lumiérové, ale právě velký mistr.

Myrtil Frída prožil celý život v domě na rohu Trojické a Rašínova nábřeží. Zemřel po krátké nemoci ve svých osmapadesáti letech. Zanechal po sobě manželku Věru, dcery Evu a Jesicu a syna Daniela.

Pochován je na Vyšehradském hřbitově v hrobě 12-59.

Zpracoval: Jiří Š. Cieslar (vnuk)

Galerie: 
M.Frída, s manželkou Věrou a dcerou Evou (asi 1957). Zdroj: rodinný archiv
M.Frída, s manželkou Věrou demonstrují lásku k filmu (asi 1955). Zdroj: rodinný archiv
M. Frída (uprostřed) s K. Velebným a Z. Svěrákem při natáčení filmu Stopa vede do Liptákova (1969). Zdroj: Česká televize
Hrob rodiny Frídových na Vyšehradském hřbitově (Foto M. Polák, 2021)
Hrob rodiny Frídových na Vyšehradském hřbitově (Foto M. Polák, 2021)
Narození
21.12.1919
Úmrtí
10.8.1978 (58 let)
Katastrální územíDatum poslední aktualizace: 14.6.2021 17:26
Datum vytvoření: 20.4.2020 23:36

Zašlete nám zpětnou vazbu k tomuto heslu. Líbí se Vám toto zpracování? Máte návrh na změnu?