Vinohradská záložna, Anglická čp. 136/22 (Vinohrady)

Historie

Dne 27. ledna 1874 se sešli čelní obecní představitelé, aby založili první vinohradský peněžní ústav Občanskou záložnu Nová Praha, o dva roky později zvanou Záložna vinohradská. Ta se stala hlavním finančním zdrojem tehdejší bohaté stavební, podnikatelské a řemeslné činnosti na Královských Vinohradech. Zprvu sídlila v  Balbínově č.p. 323/6, poté několik let na radnici, ale až po výhodném odprodeji usedlosti Feslovka si postavila vlastní dům na tehdy nejrušnější vinohradské ulici vedoucí od novoměstských bran.

Původní dům byl postaven v letech 1886–1887 podle projektu Františka Heberleho, který je prvně v pražském stavebnictví připomínán jako projektant Böhmische Bau- und Immobilien Bank ve Spálené ulici (spolu s Josefem Benischkem, 1873). Solidnost instituce měla vyjadřovat střídmá, ale v detailu bohatá neorenesanční výzdoba fasády, stylově bližší spíš francouzské než italské renesanci. Jen portikus si dovolil upozornit na honosnější zázemí: vstup chráněný kvalitní neorenesanční mříží, pod tympanonem nápis nesený putti, nad vnějším segmentem ‒ pravděpodobně po Polívkových úpravách ‒ dosazená symbolická ženská postava doprovázená dvěma chlapci. Celek byl završen balustrádovou atikou mezi dvěma věžicemi. V roce 1903 Záložna přikoupila nárožní dům v  Jugoslávské ulici č.p. 322 (třípatrový z 1855), který adaptoval pozdější známý secesní architekt Osvald Polívka. Spojující dvoranu mezi oběma objekty pak roku 1912 Polívka přizpůsobil rušnějšímu provozu; autorem 13 nástěnných maleb je Václav Kejmar, absolvent pražské Akademie výtvarných umění (1892‒1898) v ateliéru Maxe Pirnera.

Tento obsah se nachází v jedné z našich her Pexeso Je krásné bloudit Prahou 2 (Karel Benetka), kalendář 2021

Vyzkoušejte si Vaše znalosti v některé z našich her

Hrát

Popis

Díky vkladům svých střadatelů, pozemkovým a stavebním úvěrům a prvorepublikovým zákonům o stavebním ruchu mohla Záložna nejen úspěšně podnikat, ale v letech 1930‒1933, po velké hospodářské krizi, si mohla dovolit velkorysou novostavbu v místech původních domů č.p. 322 a 321. Tyto již nestačily rozšiřujícím se peněžním službám a bytům zaměstnanců, a proto je v roce 1931 nechala zbourat. Nový šestipatrový funkcionalistický dům je charakteristický dominantním čtvrtkruhovým nárožím mezi dvěma arkýřovými pylony, s kamenným obkladem. Arkýře jsou prolomeny zimními zahradami, zaoblené balkóny probíhají v pěti podlažích a celek je završen terasou. Osobité funkcionalistické vyjádření zabíhající do emocionálních forem je od Kotěrova žáka Jaroslava Kabeše a žáka technické školy a praktikanta u Josefa Sakaře a Jana Vejrycha ‒ Václava Vejrycha. V nové dvoraně spořitelny jsou pod proskleným stropem umístěny obrazy čtyř ročních období od malíře Františka Jakuba.

Další stavby

Nejvýznamnější stavba, na které se Václav Vejrych podílel, je budova Sokolovny v  Riegrových sadech, postavená v letech 1936–1946 ve spolupráci s Františkem Markem a Zbyňkem Jirsákem. Původně měla být „purizována“ i fasáda záložny směrem do  Anglické ulice, jak dosvědčují plány z roku 1930, ale ­‒ naštěstí ‒ k tomuto záměru nedošlo. Při všech úpravách a stavebních změnách domů bylo nutné zpevňovat konstrukce a brát ohledy na železniční tunely pod nimi vedenými.

Záložna však nezapomínala ani na kulturní rozvoj mateřské obce: například darovala pozemek na výstavbu Městského divadla, financovala vznik pomníků Františka Ladislava Riegra a Svatopluka Čecha. V domě Záložny v Anglické ulici bydleli například JUDr. Bedřich Jahn, jeden jejích z prvních předsedů, vinohradský stavitel Karel Horák a MUDr. Emanuel Engel. Nyní zde sídlí Česká spořitelna.