Nemocnice pražského obchodnictva (Kupecká nemocnice), Ke Karlovu čp. 458/4 (Nové Město)
Na místě dřívějšího letohrádku a později laboratoří na výrobu barev byla mezi lety 1859–1860 postavena Nemocnice pražského obchodnictva. Autorství stavby je připisováno I. V. Ullmannovi, pozdější bádání však zvažuje také autorství B. Gruebera. Součástí budovy byla také kaple sv. Kříže umístěná spolu s pěti pokoji v 1. patře. V dnešní době zde sídlí Ústav normální, patologické a klinické fyziologie 3. Lékařské fakulty UK a Společnost pro studium a léčbu bolesti.
Historie
První zmínka o zastavení pozemku pochází z roku 1710, kdy byla v těchto místech zahrada s letohrádkem. Na počátku 19. století stála v zahradě mj. i „laboratoř“ k výrobě barev. Vzhledem k tomu, že firma Josef Pleschner založená roku 1796 obchodovala také s barvami, není vyloučeno, že pozemek patřil Pleschnerům. Roku 1858 ho koupilo pražské obchodní grémium a o rok později založil představený grémia, velkoobchodník a komunální politik Eduard Pleschner z Eichstettu (1813–1864), nemocnici pražského obchodnictva, na jejímž financování se sám podílel. Stavební plány byly schváleny 4. června 1859. Statut nemocnice schválilo pražské místodržitelství v roce 1862. Dobové zprávy mluví o Ignáci Ullmannovi, pozdější bádání připisuje autorství Bernardu Grueberovi (1807–1882), který přišel do Prahy z Řezna roku 1845 jako nový profesor architektury na Akademii výtvarných umění, významný představitel rané neogotiky a autor dodnes užívaných dějin středověké architektury v Čechách Die Kunst des Mittelalters in Böhmen, obsáhlého díla vydaného postupně ve Vídni v letech 1870–1879.
Popis
V budově nemocnice, stojící původně jako jednopatrová budova v zahradě, bylo pro pacienty určeno pouze pět pokojů v patře s domácí kaplí sv. Kříže. Střední část jedenáctiosé hlavní fasády tvoří rizalit s neogotickým portálem, datovaným v supraportě, s nímž koresponduje ostatní neogotické tvarosloví: tři lomená okna rizalitu, slepé kružby v atice i zalomené suprafenestrové římsy ostatních oken. Zahradní průčelí je řešeno obdobně, ale středový rizalit vyplňuje schodiště. Při vstupu vítal příchozí latinský nápis z epištoly sv. Pavla Římanům „Nunc autem solutati a lege mortis“ (Rom. VII. 6 „Nyní pak jsme osvobozeni od zákona smrti“). Přízemí se využívalo pro byty personálu, suterén sloužil jako hospodářské zázemí.
Nemocnice ve 20. století a současnost
Budovu později využíval blízký nalezinec a porodnice. S výstavbou sousedního areálu České dětské nemocnice v ulici Ke Karlovu v letech 1898–1902 již budova pod dětskou nemocnici patřila. Tehdy zde až do roku 1927 sídlil Ústav klinické fyziologie profesora J. Skládala. Po první světové válce hledal prof. MUDr. Stanislav Tobiášek prostory pro svou nově zřizovanou ortopedickou kliniku, do té doby pouhé jedno z oddělení na chirurgii. Díky pomoci svého přítele architekta Bohumila Hypšmana, který zdarma připravil plány na přebudování bývalé Kupecké nemocnice a zdarma sám stavbu řídil, mohl zde po roce 1927 otevřít první ortopedickou kliniku v Čechách. Nyní je tu umístěn Ústav normální, patologické a klinické fyziologie 3. Lékařské fakulty UK a Společnost pro studium a léčbu bolesti.
NÁZEV: Kupecká nemocnice
UMÍSTĚNÍ: Ke Karlovu 4, Sokolská, č.p. 458/II
ARCHITEKTI: Ignác Vojtěch Ullmann a Bernard Grueber (?)
VÝSTAVBA: 1859–1860
Datum vytvoření: 28.8.2018 10:31
Zašlete nám zpětnou vazbu k tomuto heslu. Líbí se Vám toto zpracování? Máte návrh na změnu?
Zpětná vazba