Budovy Sdružení projektových ateliérů (Nové Město)

Historie

Během politického uvolnění v polovině 60. let se ze Stavoprojektu vydělila skupina pražských architektů a k 1. červenci 1966 formálně založila Sdružení projektových ateliérů. Předsedou Sdružení byl roku 1968 jmenován Jiří Klen.
Sdružení našlo pro své pracoviště nové umístění v podobě zčásti zastavěného ostrohu mezi Karlovým náměstí a právě rekonstruovaným Emauzským klášterem. Plány na výstavbu budov připravil Jiří Kadeřábek a Karel Prager roku 1967. Během stavby pak do Československa dorazila okupační vojska Varšavské smlouvy a jediný ateliér Gama se stihnul v červenci 1969 do první dokončené budovy souboru nastěhovat.
Sdružení bylo po nástupu normalizace roku 1971 přeměněno na Projektový ústav výstavby hlavního města Prahy a jeho protagonisté se načas ocitli na indexu. Celá stavba byla kolaudována až roku 1974. Dnes zde sídlí Útvar rozvoje hlavního města Prahy a jeho součást CAMP - Centrum architektury a městského plánování. 

Popis

Základem konstrukcí tří čtyřpodlažních jader jsou ocelové svařované I profily sloupů v šestimetrovém modulu, nesoucích vždy dvě dvojice překřížených nosníků v nejvyšších částech budov, z nich jsou pak pomocí kloubových táhel zavěšena dvě horní, o šest metrů přečnívající podlaží.
Hlavním projektantem byl Ladislav Richtr, ocelovou konstrukci vyrobila mostárna Vítkovických železáren ve Frýdku-Místku. Závěsové fasády vyvíjel tým Karla Pragera. Reliéfy, jenž na fasádách obepínají strop prvního podlaží, je dílem Miloslava Hájka.
Budovy Sdružení projektových ústavů jsou vynikajícím dílem, které s modernistickým sebevědomím vstoupilo do historického kontextu okolí Emauzského kláštera, aniž by jej však svým měřítkem a proporcemi popřelo.