Domeček u vyšehradského tunelu, Rašínovo nábřeží (Vyšehrad)

Historie

Návrh Vyšehradského tunelu vypracoval profesor Císařské a královské české vysoké školy technické v Praze a v roce 1896 i její rektor Ing. Karel Vosyka (19. 2. 1847–3.3. 1896). V roce 1904 byl vybudován při severním portálu tunelu objekt veřejných záchodků, který navrhl František Velich, jenž dohlížel na budování tunelu a zúčastnil se i práce na jeho architektonickém řešení. Budova záchodků zapadla skvěle do koncepce celého tunelu, ale Pražané toto zařízení příliš nevyužívali, protože je prostě nenapadl jeho účel. Proto o dva roky později bylo instalováno nové označení záchodků. Tunel s rozvojem dopravy sehrával stále důležitější roli v systému pražské silniční a tramvajové sítě. Vlivem velkého provozu bylo pro pěší stále obtížnější přecházet ulici z protějšího chodníku, přesto domeček sloužil svému poslání až do roku 1986. V roce 1992 byl již bez vybavení a pro veřejnost uzavřený a zájem o něj projevila správa Národní kulturní památky Vyšehrad, jejíž je stavba záchodků součástí.

Architekt

Inženýr stavebného úřadu hlavního města Prahy se narodil 10. května v Božím Daru a zemřel 14. prosince 1923. Pochován je na Vinohradském hřbitově na 17. oddělení, hrob č. 133. Architekturu vystudoval u profesora Josefa Schulze. Navrhoval nájemní domy, školské, nemocniční a lázeňské budovy, např. nemocnici na Bulovce nebo Holešovické lázně. Mimo jiné prováděl v roce 1907 spolu s Antonínem Balšánkem výzdobu k návštěvě panovníka Františka Josefa I. v Praze.