Nájemní dům Ječná čp. 1584/39 V Tůních 2 (Nové Město)

Historie

František Ruth uvádí ve své Kronice královské Prahy z roku 1903 na straně 374 k nárožnímu domu na rohu ulic Ječné a V Tůních: „Naproti při ulici V Tůních jest vkusný dům č.p. 1584-39 Vilemíny Wagnerové se zahradou k novému domu č. 524-41…“ Novorenesanční dům a stylově řešenou zahradu navrhl pro Wilhelminu Wagnerovou architekt Josef Beníšek, mj. i autor nedalekého původního domu, kde se nachází budova tiskárny Eduarda Grégra.

V roce 1921 vypracoval architekt Ladislav Machoň pro majitele domu Králodvorské cementárny plány na nástavbu 2. a 3. patra. Budova je ve stylu postkubistického art deco. Machoň nechal přízemí a prvnímu patru novorenesanční podobu a nástavbu dramaticky odlišil. V roce 2020 bylo nastaveno čtvrté patro s fasádou z cihel, respektující Machoňův dekor.

Stavba

Nárožní dům je čtyřpatrový, se zvýšeným přízemím. Průčelí do Ječné ulice je šestiosé, se dvěma jednoduchými bočními jednoosými rizality a s balkony v 1.patře. Průčelí do ulice V Tůních je pětiosé, opět s mělkými bočními rizality a ve střední ose s portálem. Fasády jsou v přízemí rustikované, v prvním patře pásované, ve druhém a třetím patře s dekorativním štukem, kterému odpovídá i fasáda z cihel ve čtvrtém patře.

Architekti

Josef Benischek byl úředně autorizovaným civilním architektem. Zemřel 16. července 1896. Mimo jiné stavby byl autorem novorenesanční budovy Severní dráhy v Dlážděné ulici č.p. 1003/3 a 7 (nyní Správa železnic), v ulici Hálkova č.p. 1406/2, V Tůních navrhl nárožní dům, po jehož přestavbě zde vznikla budova polygrafického závodu „Dr. Eduard Grégr a syn, knihtiskárna v Praze“.

Ladislav Machoň, úředně autorizovaný architekt inženýr a urbanista, dr. technických věd a scénograf se narodil 28. dubna 1888 na Královských Vinohradech, zemřel v Praze 22. prosince 1973. Studoval na české technice u prof. Josefa Schulze a Josefa Fanty. V letech 1909 až 1917 pracoval v ateliéru Jana Kotěry. Jeho architektonické návrhy zprvu ovlivnil kubismus, později se přiklonil k osobité syntéze novoklasicistního a funkcionalistického stylu, který nakonec v jeho tvorbě zvítězil. Navrhoval celou řadu staveb, např. školy, výstavní pavilony, přestavbu poděbradského zámku, vily (například dvouvilu bratří Čapků), tělocvičny a další a další budovy. Od roku 1928 byl členem Státní regulační komise hl. m. Prahy a pro Vinohradské divadlo vytvořil několik scén.