Svatováclavské lázně (Nové Město)

Lázně

Místo mezi Trojanovou, Dittrichovou a Václavskou ulicí se nazývalo Pučka, nebo též i Bučka. Podle pověsti se zde sv. Václav při honitbě v lese mezi Vyšehradem a Starým Městem posilnil a dal vstavět lázně. Učinil tak proto, že pronásledovaný bílý jelen kopyty rozryl zem, z níž vytryskl pramen vody. V roce 1324 křižovníci ze sousedního kláštera koupili dům u lázně a zřídili zde špitál pro chudé. Lázeň koupil v roce 1424 od bývalého kuchaře krále Václava IV. lazebník Mikuláš Kredle. V roce 1472 se jejím majitelem stal špitál sv. Alžběty pod Vyšehradem. Augustiáni zde vystavěli letohrádek, který byl v roce 1786 změněn na lázeňský dům.  Letohrádek, bývalý Braunův dům a bývalý klášterní špitál byly zbořeny, jejich pozemky sloučeny a na nově vzniklé parcele byla roku 1839 vystavěna klasicistní budova Svatováclavských lázní. V roce 1844 byly lázně modernizovány a vznikla zde společenská místnost. Budova byla poměrně rozsáhlá a právě díky společenskému sálu se stala dějištěm řady společenských událostí. V roce 1841 zde pořádal Josef Kajetán Tyl České besedy, které byly později přeneseny na Žofín. Dne 11. března 1848 zde zasedal Svatováclavský výbor a 7. června na tzv. krvavé letnice se zde konalo shromáždění lidu. Následujícího roku byly Svatováclavské lázně svědkem porotního soudu s Karlem Havlíčkem Borovským pro tiskový přečin Národních novin.

Novostavby

Od roku 1870 zde byl zřízen Fyziologický ústav německé univerzity, kde působil i Jan Evangelista Purkyně. V roce 1907 byl objekt bývalých lázní v rámci asanace Nového Města zbořen a na jeho místě vystavěny v roce 1907 Chemický ústav České techniky ( Dittrichova 10) a v roce 1928 Pensijní ústav zaměstnanců nemocenských pojišťoven ( Dittrichova 9).

Chemický ústav c. k. České techniky ( Trojanova 339/13, Dittrichova 10) byl postaven v secesním slohu Františkem Schlafferem v roce 1907. Původně rozsáhlá sedmikřídlá dvoupatrová budova se dvěma vnitřními čtvercovými nádvořími, zastřešena sedlovými, valbovými a mansardovými střechami, prošla v roce 1935 vnitřními stavebními úpravami stavitelem Wiessenbergerem a v letech 1954 až 1960 přestavbou do dnešní podoby. Dnes se zde nachází Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská ČVUT.

Pensijní ústav zaměstnanců nemocenských pojišťoven ( Dittrichova 337/9) s průčelím pozdní moderny byl postaven inženýrem a stavitelem Karlem Lupíškem v roce 1928 a podržel si původní vzhled i po úpravách v letech 1963, 1974 a 1983. Střecha budovy je sedlová s podkrovními vikýři. Hlavní vchod je zapuštěn v ose průčelí lehce vlevo, osazen původními dvoukřídlými prosklenými dveřmi, skrz ně je i z ulice dobře vidět pamětní deska  připomínající budovu Svatováclavských lázní a schůzi lidu, která se zde konala v roce 1848.

Obě budovy se nacházejí po stranách Dittrichovy ulice, která zde vznikla na místě zbořených Svatováclavských lázní.