Svatováclavský sněm

Svatováclavské lázně před zbořením

Místo: Svatováclavské lázně, Václavská ulice, Nové Město

Datum: 11. března 1848

Adresa
Václavská ulice
120 00 Praha 2
Česká republika
50° 4' 28.974" N, 14° 25' 2.7012" E
Sdílet
Svatováclavské lázně před zbořením

Svatováclavský sněm

Svatováclavské lázně se nacházely na Novém Městě mezi Karlovým náměstím a dnešní Václavskou ulicí. V roce 1848 se zde konal tzv. Svatováclavský sněm, který sehrál důležitou roli v našich dějinách.

Empírová budova lázní pochází z roku 1839. Voda pramenila vně lázní, odkud se donášela dovnitř a ohřívala. V roce 1844 se lázně modernizovaly, přičemž vznikla i shromažďovací místnost. Budova byla později prodána v exekuční dražbě a v roce 1907 zbořena. Na místě lázní se dnes nachází Svatováclavská pasáž.

Ve druhé polovině 19. století zaplavila Evropu vlna revolucí, které vedly k rozvoji liberalismu. Vítězství liberálních protestantských kantonů nad konzervativními katolickými kantony ve Švýcarsku, stejně jako úspěch revoluce ve Francii a následné propuknutí revoluce v německých zemích, posílilo liberální hnutí v Rakousku.

Dne 11. března 1848 začalo v Praze povstání, dokonce ještě dva dny před vypuknutím povstání 13. března 1848 ve Vídni, po němž Ferdinand I. propustil kancléře Metternicha ze svých služeb. Ten pak urychleně opustil město a dobrovolně odjel do Anglie.

V Praze svolala stolová společnost českých a německých radikálních demokratů Český repeal shromáždění do Svatováclavských lázní na 11. března. Konala se tak první veřejná politická schůze v našich dějinách, na které se projednávaly otázky ekonomické, postavení českých zemí v habsburské monarchii, sociální požadavky, občanská práva, zrovnoprávnění českého a německého jazyka, i vznik městských a vesnických obcí, které by byly spravovány svobodně volenými municipálními úřady. Pro konečnou redakci petice byl účastníky shromáždění zvolen výbor, jemuž se začalo říkat Svatováclavský.

K hlavním mluvčím pražského měšťanstva patřili František August Brauner a Alois Pravoslav Trojan, který zasedl i ve zvoleném Svatováclavském výboru. Dne 19. března 1848 odjela delegace s peticí do Vídně. Dostalo se jí sice vstřícného přijetí, ale ve státoprávních otázkách jen nezávazné odpovědi. Po návratu do Prahy bylo vypracováno nové znění petice, s níž odjela deputace s Trojanem včele opět do Vídně. Výsledkem byl první kabinetní list z 8. dubna 1848, souhlasící se zrovnoprávněním češtiny, který se z části zakládal na Trojanových návrzích.

Ve dnech 2.–12. června 1848 se konal na Žofíně slovanský sjezd, během něhož došlo k povstání, tzv. svatodušní bouři, kterou potlačil generál Windischgrätz.

Svatováclavský sněm byl rozpuštěn 26. června 1848.

Přesto revoluce v roce 1848 dosáhla řady úspěchů. Dne 7. září 1848 bylo zrušeno poddanství a robota, byly zrušeny celní hranice mezi Rakouskem a Uherskem a ještě v roce 1848 proběhly volby do nového rakouského zákonodárného sboru Říšského sněmu. Téhož roku byly zavedeny politické obce, do jejichž správy byli svobodně zvoleni starostové a municipální úřady.

Po českém právníkovi a politikovi Aloisi P. Trojanovi, který je pohřben na Vyšehradském hřbitově, se jmenuje Trojanova ulice na Novém Městě.

Místo: Svatováclavské lázně, Václavská ulice, Nové Město

Datum: 11. března 1848

Adresa
Václavská ulice
120 00 Praha 2
Česká republika
50° 4' 28.974" N, 14° 25' 2.7012" E
Galerie: 
Svatováclavské lázně
Datum poslední aktualizace: 7.12.2018 14:55