Zvětšit mapu
Zmenšit mapu
Svatováclavské lázně před zbořením

Svatováclavský sněm

Svatováclavské lázně se nacházely na Novém Městě mezi Karlovým náměstím a dnešní Václavskou ulicí. V roce 1848 se zde konal tzv. Svatováclavský sněm, který sehrál důležitou roli v našich dějinách.

Sdílet

Empírová budova lázní pochází z roku 1839. Voda pramenila vně lázní, odkud se donášela dovnitř a ohřívala. V roce 1844 se lázně modernizovaly, přičemž vznikla i shromažďovací místnost. Budova byla později prodána v exekuční dražbě a v roce 1907 zbořena. Na místě lázní se dnes nachází Svatováclavská pasáž.

Ve druhé polovině 19. století zaplavila Evropu vlna revolucí, které vedly k rozvoji liberalismu. Vítězství liberálních protestantských kantonů nad konzervativními katolickými kantony ve Švýcarsku, stejně jako úspěch revoluce ve Francii a následné propuknutí revoluce v německých zemích, posílilo liberální hnutí v Rakousku.

Dne 11. března 1848 začalo v Praze povstání, dokonce ještě dva dny před vypuknutím povstání 13. března 1848 ve Vídni, po němž Ferdinand I. propustil kancléře Metternicha ze svých služeb. Ten pak urychleně opustil město a dobrovolně odjel do Anglie.

V Praze svolala stolová společnost českých a německých radikálních demokratů Český repeal shromáždění do Svatováclavských lázní na 11. března. Konala se tak první veřejná politická schůze v našich dějinách, na které se projednávaly otázky ekonomické, postavení českých zemí v habsburské monarchii, sociální požadavky, občanská práva, zrovnoprávnění českého a německého jazyka, i vznik městských a vesnických obcí, které by byly spravovány svobodně volenými municipálními úřady. Pro konečnou redakci petice byl účastníky shromáždění zvolen výbor, jemuž se začalo říkat Svatováclavský.

K hlavním mluvčím pražského měšťanstva patřili František August Brauner a Alois Pravoslav Trojan, který zasedl i ve zvoleném Svatováclavském výboru. Dne 19. března 1848 odjela delegace s peticí do Vídně. Dostalo se jí sice vstřícného přijetí, ale ve státoprávních otázkách jen nezávazné odpovědi. Po návratu do Prahy bylo vypracováno nové znění petice, s níž odjela deputace s Trojanem včele opět do Vídně. Výsledkem byl první kabinetní list z 8. dubna 1848, souhlasící se zrovnoprávněním češtiny, který se z části zakládal na Trojanových návrzích.

Ve dnech 2.–12. června 1848 se konal na Žofíně slovanský sjezd, během něhož došlo k povstání, tzv. svatodušní bouři, kterou potlačil generál Windischgrätz. Během Windischgrätzova vojenského zásahu padlo několik Pražanů, z nichž bylo jedenáct dočasně pochováno v zahradě poblíž kaple sv. Kosmy a Damiána v klášteře na Slovanech, jak upomíná u zdi kaple umístěná pamětní deska..

Svatováclavský sněm byl rozpuštěn 26. června 1848.

Přesto revoluce v roce 1848 dosáhla řady úspěchů. Dne 7. září 1848 bylo zrušeno poddanství a robota, byly zrušeny celní hranice mezi Rakouskem a Uherskem a ještě v roce 1848 proběhly volby do nového rakouského zákonodárného sboru Říšského sněmu. Téhož roku byly zavedeny politické obce, do jejichž správy byli svobodně zvoleni starostové a municipální úřady.

Po českém právníkovi a politikovi Aloisi P. Trojanovi, který je pohřben na Vyšehradském hřbitově, se jmenuje Trojanova ulice na Novém Městě. Na Svatováclavský sněm upomíná pamětní deska za vstupními dveřmi Základní umělecké školy Ilji Hurníka v Dittrichově ulici čp.337/9.

Galerie: 
Svatováclavské lázně
Datum
11.3.1848 (171 let)

Místo: Svatováclavské lázně, Václavská ulice, Nové Město

Adresa
Václavská ulice
120 00 Praha 2
Česká republika
50° 4' 28.974" N, 14° 25' 2.7012" E
Datum poslední aktualizace: 9.11.2019 21:06
Datum vytvoření: 5.12.2018 8:49

Mohlo by vás zajímat