11 obětí revolučních bouří 1848, Na Slovanech (Nové Město)

V roce 1848 otřásla Evropou revoluční vlna, která se nevyhnula ani Rakouskému císařství. Zde se považuje za počátek revoluce březnové povstání ve Vídni a v Uhrách. Přes vážné ústupky císaře Ferdinanda I., kdy např. propustil Metternicha, zrušil cenzuru a slíbil vydat ústavu, došlo v květnu 1848 ve Vídni k dalšímu povstání, ke kterému se v červnu 1848 připojila i Praha. Zde však bylo povstání tvrdě potlačeno Windischgrätzovým vojskem a 17. června se Pražané po bombardování města vzdali. Přestože revoluce byla v celém Rakousku záhy poražena a začala desetiletá éra Bachova neoabsolutismu, zrušení poddanství a zřízení obecní samosprávy byly revoluční výdobytky, které zůstaly zachovány.

Během Windischgrätzova vojenského zásahu došlo k úmrtí Pražanů, kteří byli provizorně pochováni v zahradě areálu na Slovanech, jak na to upomíná pamětní deska umístěna na zdi vedle kaple sv. Kosmy a Damiána v ulici Na Slovanech.